Příběh Davida Ratha
Pokud použijeme upravený Nerudův citát „Vším, čím jsem byl, byl jsem rád…“ na osobu Davida Ratha, tak ten sám by s ním asi příliš nesouhlasil.
David Rath (r. 1968) byl v životě už lecčím – lékařem, odborářem, pravicovým i levicovým politikem, ministrem zdravotnictví, krajským hejtmanem, zarytým bojovníkem proti korupci a také vězněm pravomocně odsouzený za korupci.
Nejvíce však proslul jako tragikomická postavička ve své vlastní korupční kauze, kdy přestože byl chycen prakticky při činu, s úplatkem v ruce, dokázal vše tak vehementně popírat a vymýšlet si tak nesmyslné konstrukce, že mu uvěřilo i početné množství jeho příznivců, kteří vše považovali za komplot policie, která mu peníze podstrčila, spiknutí státních zástupců a opozičních politiků. Když to bylo vyvráceno, sdělil, že obdržel (od také trestně stíhané Kateřiny Pancové) pravděpodobně omylem, místo lahví s vínem, které očekával.
Uvěřil mu i režisér Jan Kačer – známý zastánce disidentů, který se poté účastnil i soudních stání, aby osobně dohlédl na jejich nestrannost. Příznivci Davida Ratha, který byl ve vazbě kvůli korupci pak také iniciovali petici za jeho propuštění, kde argumentovali tím, že z vazby nemůže v parlamentu bojovat proti korupci. Zaručila se za něj i herečka, občanská aktivistka a kandidátka na prezidentku Táňa Fischerová.
David Rath vyzkoušel při své obhajobě vše co šlo využíval veškeré lhůty do posledního dne, měnil právníky, vše zpochybňoval, dokonce spadl z kola a neúčastnil se jednání soudu. Svolával tiskové konference a stěžoval si novinářům, že je perzekuován pro své politické přesvědčení. Své trestní stíhání stíhání pak označoval za torturu.
Nic z toho co zkoušel mu ale nebylo nic platné. Byl pravomocně odsouzen za korupci a když chtěl být předčasně propuštěn, musel konečně s pravdou ven, on sám tak musel prokázat, že se napravil a trest tak v jeho případě splnil svůj výchovný účel. Pokud by trval i nadále na své nevině, asi by dodnes ještě seděl.
Ovšem to již David Rath žádným novinářům a televizním štábům nevolal a tiskové konference nesvolával. Zajímavé také je, že dnes se David Rath už k otázkám novinářů, zda bral či nebral úplatky vyjadřovat vůbec nechce a tvrdí, že již vše bylo řečeno.
Jak šel čas s Davidem Rathem
V roce 2019 pravomocně odsouzený za korupci při zadávání veřejných zakázek. V letech 2006 až 2013 byl poslancem zvoleným na kandidátce České strany sociálně demokratické, jejímž členem byl v letech 2006–2012; od roku 2012 působil jako bezpartijní. Předtím byl v letech 1991–1994 členem ODS a v letech 1996–1997 strany SD-LSNS. V letech 2005–2006 zastával jako nestraník úřad ministra zdravotnictví v Paroubkově vládě. V polovině 90. let zakládal Lékařský odborový klub, jehož se stal předsedou, a poté byl v období 1998–2005 dvakrát zvolen do funkce prezidenta České lékařské komory.
Od listopadu 2008 do května 2012 stál jako hejtman v čele Středočeského kraje. Na mandát krajského zastupitele, a tím také hejtmana, rezignoval v souvislosti s korupční aférou.
V květnu 2012 byl zadržen protikorupční policií s vysokou finanční hotovostí a spolu s dalšími zadrženými obviněn ze spáchání trestných činů. Stal se historicky prvním českým poslancem vazebně stíhaným během výkonu mandátu. V červenci 2015 byl za korupci a manipulaci s veřejnými zakázkami v jedné části své korupční kauzy odsouzen k trestu odnětí svobody a propadnutí majetku. Rath se proti rozsudku odvolal, v červnu 2019 však soud jeho vinu pravomocně potvrdil. K výkonu tohoto trestu měl nastoupit do věznice na pražské Ruzyni. 7. října 2019 se však rozhodl nastoupit do věznice v Teplicích, odkud však nakonec byl později převezen právě do Vazební věznice Praha Ruzyně. Dne 11. ledna 2022 byl Rath podmíněně propuštěn z vězení poté, co uplynula polovina jeho sedmiletého trestu.
Soudem byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a také peněžitému trestu i případě druhé větvě své kauzy. Měl by si tak odsedět ještě minimálně několik měsíců.
Soukromá záležitost
Dne 20. května 2006 dostal na mimořádné valné hromadě České stomatologické komory pohlavek od Miroslava Macka, vzápětí nato se oba muži pozuráželi a porvali. Případ se dostal do médií na celém světě. Macek svůj útok odůvodnil Rathovým předchozím výrokem, podle kterého si Macek vzal svou ženu pro peníze. Rath Macka za tento čin žaloval a pražský vrchní soud rozhodl v únoru 2009, že Macek je povinen se omluvit a navíc musí Rathovi vyplatit odškodnění ve výši 100 tisíc korun.
Korupce při veřejných zakázkách
V pondělí 14. května byl Rath zadržen policisty, kteří prohledali jeho kancelář v budově hejtmanství v Praze. Policie ho zatkla podle svého vyjádření „bezprostředně po spáchání trestného činu“, kdy lze navzdory imunitě zadržet člena Parlamentu na základě článku 27, odst. 5 Ústavy. Poslanec měl u sebe částku 7 miliónů korun. Při domovních prohlídkách našla policie dalších 30 milionů korun v domě ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové a v Rathově domě v Hostivici pak 10 milionů korun. Podle vyjádření ústecké krajské státní zástupkyně Lenky Bradáčové byl Rath také obviněn. Souhlas s jeho odevzdáním soudu vydala týž den předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová (ODS).
Spolu s dalšími zadrženými byl Rath podezřelý ze spáchání trestných činů poškození finančních zájmů Evropské unie (tj. mimo jiné: uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslujících údajů vztahujících se k výdajům z rozpočtu EU), přijetí úplatku, podplacení a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Tyto činy byly spáchány v souvislosti s opravou buštěhradského zámku. Spolu s Rathem byli zadrženi také ředitelka kladenské nemocnice a členka předsednictva ČSSD Kateřina Pancová a její partner, bývalý poslanec a blízký Rathův spolupracovník Petr Kott. Dále byli v souvislosti s touto kauzou zadrženi: Jan Drážďanský, ředitel firmy Konstruktiva Branko, Tomáš Mladý, obchodní ředitel Konstruktivy Branko, Ivana Salačová, majitelka společnosti FISA, Lucie Novanská, členka představenstva ML Compet a Martin Jireš, předseda představenstva firmy Puro-Klima.
Dne 16. května 2012 rezignoval na funkci krajského zastupitele, středočeského hejtmana, vystoupil z ČSSD, zaniklo jeho členství v poslaneckém klubu ČSSD a odstoupil i z kandidátky ČSSD pro volby do Senátu a do krajských zastupitelstev, které se konaly na podzim 2012. Ve stejný den na něj byla uvalena vazba a došlo k jeho převezení do Vazební věznice Litoměřice. David Rath poté přišel o mandát zastupitele ve svém bydlišti v Hostivici u Prahy. Rath ještě kromě funkce poslance a zastupitele držel post předsedy regionální rady, která schvaluje evropské dotace.
Vazba
Poslaneckou sněmovnou byl 5. června 2012 vydán k trestnímu stíhání. Pro stíhání bylo 183 poslanců, proti dva, šest se zdrželo hlasování. Po svém zadržení strávil Rath více než rok ve vazbě. 11. listopadu 2013 byl Vrchním soudem v Praze z vazby propuštěn. Jedno z předchozích rozhodnutí, kterým byla žádost o propuštění z vazby zamítnuta, ještě poté Ústavní soud zrušil s tím, že plynutím času dochází k zeslabení důvodů vazby a bylo proto porušeno právo Davida Ratha na soudní ochranu. Následně obdržel od státu finanční odškodnění.
Korupční kauza byla rozdělena na dvě větve.
První větev korupční kauzy
První větev se zabývala úplatky při plánované opravě hostivického gymnázia a zámku v Buštěhradě.
Soudní proces u Krajského soudu v Praze byl zahájen 7. srpna 2013. Dne 23. července 2015 byl senátem Krajského soudu v Praze, který vedl Mgr. Robert Pacovský, odsouzen za zločin přijetí úplatku v pěti případech korupce a manipulace s veřejnými zakázkami k trestu odnětí svobody na 8,5 roku a se zařazením do věznice s dozorem. Státu mělo podle rozsudku připadnout téměř 22 milionů Kč z majetku, který Rath trestnou činností získal – 8,7 milionu Kč a 44,5 tisíce eur (asi 1,2 milionu korun) zajištěných v Hostivici, 5 milionů Kč na bankovním účtu Rathova advokáta Adama Černého a 7 milionů Kč v krabici od vína. Rozsudek nebyl pravomocný, Rath se proti němu odvolal.
Vrchní soud v Praze zrušil v prosinci 2016 rozsudky nad Rathem a dalšími obžalovanými z důvodu nezákonnosti odposlechů. Po stížnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána však Nejvyšší soud v květnu 2017 odposlechy připustil jako zákonné. Dne 27. června 2018 Krajský soud v Praze svůj verdikt zopakoval, Rath se opět odvolal. Dalším krokem v procesu bylo odvolací jednání na Vrchním soudu v Praze. Dne 26. června 2019 Vrchní soud v Praze potvrdil Rathovu vinu, změnil pouze trest na 7 let odnětí svobody a peněžitý trest ve výši 10 milionů Kč.
Druhá větev korupční kauzy
Druhá větev se týká stavebních zakázek pro nemocnice v Mladé Boleslavi, Kolíně a Kladně a dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu.
V srpnu 2015 navrhli kriminalisté obžalovat devět fyzických osob a osm firem. V březnu 2017 vrátil věc k došetření Krajský soud v Praze, zejména kvůli nezákonným odposlechům. V dubnu 2018 opět navrhli kriminalisté obžalovat fyzické osoby včetně Ratha a firmy ve stejném rozsahu jako dříve. V červenci 2018 podal státní zástupce Jiří Pražák obžalobu ke Krajskému soudu v Praze. V lednu 2019 podal Rath žádost o přeložení kauzy k Městskému soudu v Praze z důvodu podjatosti, která byla zamítnuta. V roce 2022 byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a také peněžitému trestu.
Kandidatura do Senátu PČR 2018
Na konci července 2018 oznámil kandidaturu ve volbách do Senátu PČR v říjnu 2018, a to ve volebním obvodě č. 29 – Litoměřice, kde v tamní vazební věznici v letech 2012 až 2013 strávil 18 měsíců. Dominantním tématem jeho kampaně byly privatizace litoměřické nemocnice a migrace. Kandidoval za Českou Suverenitu, politickou stranu Jany Volfové. Zvolením by získal imunitu a Senát by tak musel rozhodovat o jeho vydání k trestnímu stíhání. Se ziskem 4,97 % hlasů skončil na 7. místě a senátorem se tak nestal.
