Pěstování révy vinné

Pěstování vinné révy sahá velmi hluboko do historie lidstva.

Vinná réva je jedna z nejstarších kulturních rostlin, kterou člověk intenzivně šlechtil do dnešní podoby. Díky tomu dnes můžeme obdivovat velkou řadu chutných, voňavých, bílých i modrých, moštových i stolních, odrůd. Pro úspěšné pěstování révy je třeba zajistit řadu podmínek.

Půdní podmínky

Pro pěstování kvalitních hroznů se hodí spíše kamenité či štěrkové půdy, dobře provzdušněné, které se rychle zahřívají a kumulují teplo. Réva v hlinitých půdách bohatě rodí, má dostatek živin, ale obsah cukru v hroznech i buketních látek ve víně je nižší. Půdy z různých hornin se od sebe liší jiným obsahem základních i stopových chemických prvků.

Tyto prvky velmi významně ovlivňují charakter vína, takže stejné odrůdy vína se mohou v různých oblastech zcela lišit. Každá odrůda reaguje na chemické podloží jinak, proto je nutné vybírat pro daný typ půdy odrůdy, kterým nejlépe vyhovuje.  Podloží a půdní podmínky jsou označovány jako „terroir“ .

Klimatické podmínky

 Příznivé klimatické podmínky, hlavně dlouhý slunečný a teplý podzim bez déle trvajících srážek, jsou nejdůležitější v poslední fázi zrání hroznů. Příznivě tu působí blízký výskyt vodních ploch, které odrážejí sluneční paprsky.

Podobně působí i kamenitý povrch vinice, kameny slouží jako „akumulátory“ tepla, při nočním ochlazení pak pomalu svoje teplo vydávají. Neméně důležitým faktorem jsou vodní srážky. Při jejich nedostatku je doporučeno zavést účinný systém umělého zavlažování.

Ošetřování vinné révy

Vinnou révu je třeba ošetřovat především řezem. Čím má vinný keř méně „tažňů“ („tažeň“ – viz níže Řez vinné révy) a tím i menší úrodu, mají jeho hrozny vyšší cukernatost a jsou jakostnější.

V zákonných opatřeních většiny vinařských zemí, pro zajištění kvality sklízených hroznů, jsou předepsány maximální povolené hektarové výnosy hroznů. Během vegetace je nutné révu rovněž chránit před nemocemi poškozením a škůdci.

Řez vinné révy

Řez má největší vliv na plodnost révy, proto jej musíš provést co nejsvědomitěji. Účelem řezu révy je vlastně snížení přirozené plodnosti révy tak, aby dala méně hroznů, zato dobře vyvinutých a vyzrálých. Řez má přímý vliv na množství hroznů i na jejich jakost. Řezem mimoto udržujeme keře ve vhodném tvaru.

V chladnějších podmínkách České republiky nejlépe vyhovuje takzvaný „řez na hlavu“, při němž každoročním krátkým řezem mladých keřů zesílí těsně nad zemí kmen réví tak, že povstane „hlava“. Teprve na této hlavě sedí staré i mladé dřevo.

Při řezu je potřeba postupovat nejprve od plodonosného dřeva, tedy jednoleté réví, stojící na dvouletém. Tímto okamžikem je ovšem potřeba již začít brát ohled na odrůdu révy. Některé odrůdy dávají dobrou úrodu již z nejspodnějších oček, kdežto jiné plodí teprve z oček vyšších.

Odrůdy s velkými hrozny dávají slušnou úrodu již při naříznutí několika málo oček, odrůdy s malými hrozny a bobulemi (Ryzlink rýnský, Tramín, všechny odrůdy Burgundského, Veltlínské červené rané, Svatovavřinecké) musí dát velký počet hroznů, aby se úrodou přiblížily odrůdám s hrozny velkými. Jsou proto krátké a dlouhé plodonosné réví, a proto i krátký a dlouhý řez.

Pravidlem je, že odrůdy s velkými hrozny se řežou krátce, odrůdy s malými hrozny dlouze. Při krátkém řezu se ponechá jednotlivým plodonosným výhonům buď 1 – 2 očka, „krátké čípky“, nebo 3 – 4 očka, „dlouhé čípky“. Při dlouhém řezu pak 4 – 6 oček „polotažeň – polooblouk“, nebo 8 – 12 oček „tažeň – oblouk“. Pod tažněm je potřeba vždy naříznout dvouoký plodonosný čípek, jehož letorosty dají v následujícím roce opět nový tažeň a čípek.

Zbývající plodonosné výhony se sestřihnou na dvouleté čípky. V tomto směru se však často hřeší. Keři, kterému se ponechá normální tažeň, není radno ponechat více než dva dvouoké plodonosné čípky. Naříznutím většího počtu čípků mimo tažně se keř přetíží tak, že ve vzrůstu slábne a pak se to jednoduše svede na tažeň. Starý (loňský) tažeň je nutné odstranit.

Výsadba nových vinic

V březnu, nejpozději v dubnu je potřeba přikročit k výsadbě nových vinic. Jakmile půda oschne, urovnejte pro výsadbu určenou, na podzim nebo během zimy zkypřenou, plochu. Pak proveďte „vykolíkování“. Při tom se stanoví nejprve směr řad, pokud možno od severu k jihu a rovnoběžně s hranicí pozemku. Malá odchylka od hlavního směru ve prospěch směru rovnoběžného s hranicí je přípustná. Pozdější obdělávání vinice se usnadní, když kolíkování provedeme v pravém úhlu.

Tam, kde později počítáš s ručním obděláváním, vol vzdálenost řad nejméně 1 m. U silněji rostoucích odrůd, rozhodně však při vedení na drátě, je výhodnější vzdálenost keřů v řadách snížit až na 80 cm. Kde je možno aspoň jednosměrné obdělávání pluhem, vol vzdálenost 125 –130 cm ve směru orby a 100-80 cm v druhém směru. Při oboustranné orbě pak sázejte ve vzdálenosti 125 –130 cm do čtverce. Při vyměřování na svazích pamatujte, že všechny vzdálenosti se musí měřit vodorovně, nejlépe pomocí latě, přitom se stanovená vzdálenost přenáší z vodorovně držené latě olovnicí na pozemek. K vykolíkování se používá krátkých viničních tyček („kolí“) nebo jiných kolíků.

Po skončeném vykolíkování připravte, podle délky sazenic, jamky k sázení hluboké 30 – 40 cm. Jamky dělejte podle kolíku s hoření skloněnou stěnou, těsně při kolíku. Za příliš suchého počasí odložte přípravu jamek až těsně před vysazování sazenic. Štěpy můžete před vysazováním postavit na 24 hodiny do vody. Rosné a střední kořínky odstraňte, spodní zkraťte na 6 – 10 cm a výhonek seřízněte až na nejspodnější očko. Má-li kořenáček více než jeden výhon, nařízněte nejsilnější a nejvýhodněji postavený, kdežto ostatní úplné odstraňte. Takto připravené sazenice balíme do mokré pytloviny, nebo založíme do vlhké půdy, aby nevyschly. Doporučuje se namočit kořeny do rozdělané mazanice jílu s vodou, případně s trochou kravince.

Do jamek sázejte kořenáče tak, aby naříznuté očko leželo těsně u kolíku směrem s kopce, u rév pravokořenných zároveň s povrchem půdy, u štěpů těsně nad povrchem půdy. Kořínky rozložte na kyprou vrstvu půdy na dně jamky a zahrňte je kyprou zemí, tu pak rukama dobře přitlačte. Jamku doplňte zbylou zeminou a důkladně přišlápněte. Konečně přikryjte i hlavičku révy hrstí jemné půdy.