Charakteristika odrůd vína 1/2 – Bílé
Charakteristika vín
Bílá vína
Aurelius
Kvalitou nezapře odrůdy, ze kterých vznikl – Neuburské a Ryzlink rýnský, po kterých zdědil a dále rozvíjí svěžest, kvetoucí buket a plnost. Doporučujeme k vepřovému i telecímu masu, drůbeži, studené kuchyni a jemným sýrům.
Bzenecká lipka
Víno s jemnou vůní a vlastnostmi Rýnského ryzlinku. Pěstováno v Bzenci na jižní Moravě.
Chardonnay
– Víno této odrůdy se stalo jedním z nejpopulárnějších vín na světě. U nás se pěstuje hlavně na Mikulovsku, kde se z něj vyrábí vína s přívlastkem. Aroma vín vyrobených z této odrůdy je jemně minerální s ovocnými tóny připomínající jižní ovoce. Ovocnost se projevuje i v chuti, kde je doplněno harmonickou kyselinkou. Víno je díky své struktuře a charakteru předurčeno k zrání v lahvích.
Sklizně jsou poněkud nižší než u Rulandského bílého, ale jakost vína je vyšší. Víno je kořenitější, velmi plné, s elegantní kyselinou s mírně jablečnou vůní, nádechem zralých hrušek, citrusů, tropického ovoce, broskve a velmi vhodné k delšímu zrání na láhvi. Je výbornou surovinou pro výrobu nejjakostnějších sektů. V současné době se stalo vínem módním a nejlépe placeným na celém světě. Jeho jakost je nejlepší jen ve výborných polohách našich teplejších vinařských oblastí, jen z nejlepších francouzských klonů a hlavně u vín necukřených, predikátních, počínaje kabinetem. I půdní podmínky mají na jeho jakost velký vliv. Nejvhodnější jsou půdy hlinité s obsahem vápna. V horších přírodních podmínkách bývá obsah kyselin vysoký a jejich projev drsný, neharmonický.
Irsay Oliver
Vyšlechtěna v Maďarsku ve 30. letech 20. století z Bratislavského bílého a Čabaňské perly, která zraje brzy a jejíž hrozny jsou vhodné i jako hrozen stolní. Víno je kořenité, po vyzrání plné, muškátové. Má nedostatek kyselin, ale také má silné muškátové aroma, a proto se mísí jinými odrůdami. Muškátové víno se užívá většinou k navonění směsí známkových vín.
Malverina
kříženec (Veltlínské červené rané x Merlot)
Muškát Ottonel
Zemí původu je Francie, kde byl vypěstován ze semene neznámého původu v minulém století. V Čechách a na Moravě se pěstuje již dlouho, ale je to pěstitelsky obtížná odrůda, a proto je postupně vytlačován Muškátem moravským. Jeho jemná muškátová vůně je považována za nejjemnější muškátový tón
Pochází z Francie a dává v teplých oblastech jemná muškátová vína. Je pravděpodobným křížencem mezi Chrupkou a Muškátem bílým.
Müller-Thurgau
Vyšlechtěna v roce 1882 prof. Műllerem, který pocházel ze švýcarského kantonu Thurgau. Vznikla křížením Ryzlinku rýnského s Chrupkou bílou.Má jemnou muškátovou aromatickou chuť a zlatozelenou barvu. Zpravidla nižší kyseliny a alkohol. Žluto-zelené, s typickou muškátově broskvovou vůní. Lehké, vyvážené polosuché víno. Vhodné k rybám a telecímu.
Mopr (Moravský muškát)
Nová odrůda s typickým muškátovým aroma, nižší obsah kyselin. a vysokou kvalitou. Zlatožlutá barva, typická chuť i vůně. Kříženec odrůd Muškát Ottonel x Prachttraube. Je to odrůda raná s muškátovou vůní. Rychle se rozšířil a dává nejlepší vína v chladnějších oblastech, kde se neztrácejí kyseliny.
Neuburgské
Pochází z Rakouska. Jemné, plné a silné, s jemnou vůní. Víno je příjemně harmonické, plné, neutrální a při zrání na lahvi dostává jemně malinovou vůni. Láhvově zralá vína mají vyšší viskozitu a výrazné tóny druhotných buketních látek. Vhodné k svíčkové pečeni.
Pálavské
Kříženec Vlašského ryzlinku a Veltlínského bílého, s bohatým, silným aroma. Plné, vyvážené víno. Vhodné k pečenému kachněti a bažantu.
Pálava
je křížencem odrůd Tramín červený a Müller-Thurgau. Její hrozny se barvou podobají Tramínu. Vína mají poněkud více kyselin než vína Tramínu a vůně připomíná vanilku. Víno je harmonické, aromatické a plné.
Ryzlink Rýnský
Původ této odrůdy je německý. Je nejodolnější odrůdou proti mrazu v našich oblastech. Vína této odrůdy vynikají jemností a komplexní vůní citrusového ovoce, s příchutí medu a naftalínovým tónem, na patře pak nevtíravým, avšak dlouho trvajícím dozníváním. Vína se těší vysokému potenciálu dlouholeté životnosti, která trvá až několik desítek let.
Nejlepší a nejušlechtilejší odrůdu severních oblastí. Lahodná plná chuť s typickým odrůdovým charakterem, vyšší obsah kyselin, zvlášť jemné aroma. Zlato-žluté s nádhernou vůní, vznešené, elegantní, aromatické a harmonické. Víno vyniká jemností, kořenitostí, harmonií s výraznější, ale velmi příjemnou kyselinou a delikátními aromatickými látkami, jež zaujmou nevtíravým, a přece dlouho trvajícím vjemem. Je to odrůda, která má vysokou mezinárodní prestiž, získanou zejména výběry z přezrálých bobulí a vysokým potenciálem dlouhodobé uchovatelnosti vína. Vhodné k studeným mísám a rybám.
Ryzlink Vlašský
Původ není zcela znám. Je to réva středního vzrůstu s dostatečnou mrazuvzdorností. Zrání je velmi pozdní a nejvyšší cukernatost dosahuje koncem října či začátkem listopadu. V teplejších mikroklimatických podmínkách, zejména na Mikulovsku, je možné z této odrůdy vyrábět vynikající pozdní sběry a výběry. Aroma vín je jemně kouřové, podpořené ovocností, chuť bývá zakončená výraznější kyselinou typickou pro tuto odrůdu. Vína z hroznů Ryzlinku vlašského jsou vhodná pro výrobu šumivých vín.
Patří k našim nejlepším a nejpěstovanějším vínům. V dobrých ročnících obsahuje vysokou cukernatost a používá se na výrobu mešních vín a lahvově zralých vín. Je vhodné pro výrobu šumivých vín. Vyznačuje se nazelenalou barvou, typickou vůní a výraznou příjemnou kyselinou. Jeho svěžest vyniká v zvlášť dobrých ročnících. Světle zlaté až zlaté s příjemnou vůní, svěží a harmonické. Vhodné ke studeným předkrmům, studeným mísám a pečené vepřové.
Rulandské bílé (Burgundské) (Pinot blanc)
Tato odrůda se u nás pěstuje od nepaměti a do Čech byla přivezena z Burgundska. Ampelograficky se od Chardonnay rozeznává dle tvaru listu. Vína z něj vyrobená jsou charakteristická jemně kořenitou chutí podpořenou chutí chlebové kůrky. Mají schopnost dosáhnout výjimečné lahvové zralosti a těší se velké oblibě.
Žluto-zelené až zlaté, s příjemnou vůní. Víno je plné, extraktivní s vyššími kyselinami. polosuché. Rulandské bílé asimiluje intenzívně a má schopnost zvýšit koncem října cukernatost tak, aby se mohly vyrábět pozdní sběry a výběry. Ta pak po dosažení láhvové zralosti možno zařadit mezi vína výjimečně vysoké jakosti, pokud byla správně vyškolena. Na světových trzích se platí za taková vína nejvyšší ceny. Vhodné k teplým předkrmům a studeným mísám.
Rulandské šedé (Pinot gris)
– Tato burgundská odrůda vznikla pupenovou mutací z Rulandského modrého. Má malé hrozny s šedomodrou slupkou, které se musí rychle zpracovávat, aby víno nemělo narůžovělou barvu. Hrozny dozrávají dříve než u Rulandského bílého a mají menší množství kyselin. Bývají napadeny ušlechtilou Botrytis cinerea, která umožňuje vyrobit vína pozdního sběru výjimečné kvality.
Odrůda vzniklá pupenovou mutací Burgundského modrého.Vína jsou plná, neutrální, zlatavé barvy a často i se zbytkovým cukrem, protože hrozny mívají vysokou cukernatost. Zraje poněkud dříve než Rulandské bílé a mívá méně kyselin.
Sauvignon
Pochází z Francie z oblasti Bordeaux. Je odrůdou bujného růstu avšak s nízkou mrazuvzdorností, což u nás vyžaduje pěstování jen v nejpříznivějších polohách. Víno ze Sauvignonu je vysoce aromatické, připomínající vůni kopřiv nebo listu černého rybízu, které se ve zralosti mění ve vůni broskví nebo exotického ovoce.
Plné, aromatické a kořeněné víno, s výraznou barvou zralých broskví. Hrozen je malý a bobule obsahují vysoce aromatické látky, které zpočátku tvorby mají tóny vůni kopřivových nebo po černém rybízu či angreštu a při pozdějším zrání pak přecházejí do vůně zralých broskví. Sauvignon se pěstuje na Moravě ve větším měřítku až od druhé poloviny 20. století a výborné jakosti dosahují vína na Znojemsku. V současné době se víno této odrůdy těší ve světě velké oblibě, zejména typy vyráběné s nádechem vůní z nových dubových sudů – barrique. Vhodné ke steaku nebo staženým rybám.
Sylvánské zelené
Vína jsou poměrně neutrální, po vyzrání na láhvi velmi harmonická, plná, výborná pro společenské události, neboť jejich pití neunavuje.
Sylvánské bílé
Tmavě zelené, s jemnou vůní. Plné, kořeněné. Pojmenováno po římanovi Sylvanovi. Vhodné k husím játrům a pečenému kuřeti.
Tramín červený
Patří k nejkvalitnějším odrůdám.Vyniká charakteristickou kořeněnou příchutí a vůní, mívá vysoký obsah etanolu a intenzivní zlatožlutou barvu. Patří mezi nejkvalitnější odrůdy. Uložením v lahvích se jeho výrazná chuť ještě zvyšuje. Zlato-žluté víno se silnou, kořeněnou aromatickou vůní a jedinečnou chutí. Celkem sladké, připomíná těžká jižní vína. Většinou se vyžadují vína Tramínu se zbytkovým cukrem. Taková jsou přirozeně nejlepší z výběrových hroznů. Plná, vysoce aromatická a sladká vína této odrůdy se pijí hlavně ke sladkým dezertům nebo jako aperitiv před obědem, či k předkrmům, jako jsou kupříkladu husí játra. Tramínu se nejlépe daří v hlinitých, vlhčích půdách, kde se vytváří mnoho aromatických látek. Je to víno podávané jen v omezeném množství ke zvláštním příležitostem.Vhodné k teplým předkrmům a dezertům.
Veltlínské zelené
Je hlavní rakouskou odrůdou révy a hojně se pěstuje i na Moravě. Je středního růstu a její velké hrozny s menšími zelenými bobulemi dozrávají relativně pozdě. Víno je neutrální s typickou zelenkavou barvou a suchou ovocnou chutí, s vyšším obsahem kyselin a střední tělnatostí. Vyznačuje se kořenitou a mandlovou chutí.
Vína Veltlínského zeleného jsou poměrně neutrální. Na prvohorních půdách Znojemska mají kořenitě hořkomandlovou chuť. Na spraších mívají jemnou lipovou vůni. Jsou oblíbená k dennímu stolování a ředěna vodou jako vinný střik tiší žízeň.
Veltlínské bílé
Světlý, zlatý odstín, příjemně svěží, se silnou vůní. Kořeněné až ohnivé. Vhodné ke studeným předkrmům a studeným mísám.
Veltlínské červené ranné (Večerka)
Patří k velmi rozšířené skupině odrůd nazývaných Malvasia. Menší buket snižším obsahem kyseliny. Slabší aroma.
