Chráněné zeměpisné označení České pivo

Publikováno: Autor:

České pivo je chráněným zeměpisným označením Evropské unie, jehož účelem je zachovat dobré jméno a kvalitu piva vyráběného na území České republiky.

Chráněné zeměpisné označení

Chráněné zeměpisné označení (CHZO) České pivo bylo zapsáno Nařízením Rady (ES) č. 1014/2008, o zápisu určitých názvů do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (České pivo (CHZO), Cebreiro (CHOP)).

Cílem zápisu do rejstříku je chránit tradici českého pivovarnictví, technologii výroby, kvalitu piva a předcházet vzniku napodobenin, které by se za české pivo mohly vydávat a zneužívat tak jeho jedinečných vlastností. Dále jde o to, aby nebyl za české pivo označován výrobek vyrobený v České republice netradičními metodami nebo vyrobený metodami tradičními, ale v zahraničí.

Charakteristické vlastnosti piva, které smí nést označení České pivo, stanovuje specifikace Českého piva zveřejněná v Úředním věstníku EU 2008/C-16/05. V ní je uvedeno, jakými technologickými postupy vzniká. Dále jsou specifikovány suroviny, které musí být k výrobě piva použity, jako jsou ječný slad, chmel, voda odpovídající kvality a druh používaných kvasinek, které zaručují technologii tzv. spodního kvašení.

Součástí specifikace je také zeměpisná charakteristika místa, kde je možné české pivo vyprodukovat.

Základní požadavky pro udělení známky České pivo

  • Místo výroby v pivovaru ve vymezené zeměpisné oblasti, tedy na území ČR
  • Místo původu a složení základních surovin
  • Slad světlého typu („český slad“) použitý na várku piva musí být z 80 % vyroben ze schválených odrůd jarního dvouřadého ječmene a minimálně 50 % z celkového sypání sladu musí pocházet z ječmene vypěstovaného z těchto odrůd na vymezeném teritoriálním území.
  • Minimální podíl českého hlávkového chmele (či preparátů z něho vyrobených) schválených odrůd pěstovaného v žatecké, úštěcké nebo tršické oblasti musí tvořit u světlého ležáku nejméně 30 %, u ostatních skupin minimálně 15 % odrůdy ječmene a chmelu, které se smějí používat pro výrobu piva označeného jako České pivo.
  • Měkká či středně tvrdá voda z místních zdrojů
  • Pivovarské kvasnice – kmeny kvasinek tzv. spodního kvašení
  • Použitá technologie typická pro výrobu českého piva
  • Klíčový je především dekokční jedno až třírmutový způsob rmutování a dvoufázové kvašení, tedy oddělené hlavní kvašení a dokvašování (zrání).

Charakteristika českého piva

  • České pivo se vyznačuje větším podílem zbytkového (neprokvašeného) extraktu, sytější barvou, vyšším pH a vyšším obsahem polyfenolových látek. Nižší prokvašení piva znamená i nižší obsah alkoholu v něm.
  • Senzoricky se české pivo vyznačuje zejména vyšší plností chuti, hořkostí, delším dozníváním hořkosti a nižším výskytem cizích vůní a chutí. Silnější intenzita hořkosti podporuje proces trávení a je zdrojem podnětů k dalšímu napití.

Jedinečnost českého piva

  • České pivo je podle odborníků jedinečné díky používání vysoce kvalitních surovin pocházejících z přesně vymezených oblastí, klasické technologii a postupu výroby, umu českých sládků získanému studiem na českých pivovarských školách a pivovarské tradici v Českých zemích.
  • Technologie výroby piva výslovně specifikuje originální, nezaměnitelný postup výroby českého piva a také způsob kontroly toho, jak jsou technologické postupy dodržovány.

Pivo se na našem území vyrábělo už v předslovanských dobách. Charakter českého piva, jak jej známe dnes, se začal formovat v polovině 19. století. Do té doby se v Českých zemích vařila téměř výhradně svrchně kvašená piva z pšeničných sladů. Změnu přineslo až založení plzeňského Měšťanského pivovaru v roce 1842. Jeho spodně kvašený ležák si během několika let získal takovou popularitu, že pšeničná, svrchně kvašená piva z českého trhu prakticky zmizela a pivo plzeňského typu se začalo šířit. Dnes tvoří piva plzeňského typu dvě třetiny všech piv vypitých na celém světě.

CHZO České pivo

  • Výrobce, který chce CHZO České pivo používat pro své výrobky, se nikde neregistruje, před uvedením produktu na trh však požádá příslušný inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) o ověření souladu se specifikací. 
  • Udělení ochranné známky České pivo předchází důkladný audit prováděný SZPI. Součástí auditu je kontrola dokladů o původu surovin (např. dodací listy) a kontrola jakostních parametrů surovin (laboratorní rozbory nebo údaje od dodavatele surovin).
  • Inspektoři prověřují průběh výroby včetně varních listů (např. složení sypání a chmelení, teplotu a čas rmutování, záznamy o chmelovaru) a protokolů o kvašení (např. záznamy o použitých kvasnicích, průběh teploty kvašení) a laboratorně testují analytické parametry výroby mladiny (zákal, extrakt, hořkost, dosažitelné prokvašení) i hotového výrobku (alkohol, extrakt, barva, hořkost, pH, polyfenoly atd.).

Označení České pivo

  • Pivovary, které vyhovují podmínkám evropského zeměpisného označení, mohou označení České pivo používat na břišní nebo zadní etiketě spotřebitelského balení.
  • V blízkosti tohoto označení musí být umístěn znak Chráněné zeměpisné označení. Symboly nebo jim odpovídající označení musí odpovídat symbolům a označením dle nařízení Komise (ES) o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.
  • Symboly a označení mohou být nahrazeny odpovídajícími výrazy v jiném úředním jazyce Evropského společenství. Překlady zapsaného názvu „České pivo“ (např. „Czech beer“) nelze použít samostatně, ale vždy jen ve spojení se zapsaným názvem „České pivo“.