Druhy sklenic na pivo

Ve světě se vaří asi 40 tisíc druhů piva. A každé z těchto piv má stanovenou sklenici, která je k jeho konzumaci vhodná. Významní výrobci piv pak tyto sklenice opatřují logy pivovarů a názvy piv a sklenice tak využívají k propagaci.

Všeobecně tvar sklenic na pivo a jejich velikost souvisí s místem výroby piva, pivní kulturou, tradicí, pivním stylem, lokálními zvyklostmi, marketingovou komunikací a spoustou dalších faktorů.

Už jen podle sklenice tak konzument, aniž by pivo ochutnal, pozná, co od piva může očekávat a jak asi bude chutnat. Pojďme si ukázat praktické příklady.

Krígl (krigl, krígel, krygl, krýgl)

Masivní pivní půllitr s uchem není potřeba vůbec představovat Kdykoliv si v restauraci objednáte nějaké naše pivo, dostanete jej s největší pravděpodobností v kríglu. Nezpochybnitelnou výhodou je robustnost a pevnost skla. Můžete s nimi cinkat o sebe navzájem, o stůl a nebo jej bez obav položit třeba na zem a nic se jim nestane. Robustní sklo zároveň udrží pivo déle chladné, co se u ležáků vyžaduje. Břichatý, těžký pohár s velkým uchem je klasickou sklenicí na pivo.

V případě kríglu neexistuje přesně definovaná specifikace – některé jsou vyšší a užší, jiné mají zakulacené stěny, některé jsou vypouklé a nízké. Možná právě proto existují i sběratelé pivních půllitrů s neuvěřitelně obsáhlou sbírkou.

Do kriglu se servírují veškeré typy ležáků, některé druhy Bocku (především Helles Bock) a nebo IPA. V rámci krýglu dále rozlišujeme spoustu různých druhů. Kromě klasických variant rozlišujeme například holbu a bucláček.

Holba – Tato bezmála litrová nádoba se používala již od středověku a typicky byla vyrobená z cínu nebo dřeva. Dnes se jeji skleněná varianta ale opět dostává do módy a ve specializovaných restauracích se s ní stále můžete setkat.

Bucláček – Kromě klasického kryglu se můžete poměrně často setkat i s tzv. bucláčkem, který, jak ostatně název napovídá, je nižší a vypouklý. Jeho pravým opakem je třeba krýgl, ve kterém servírují pivo na německém Oktoberfestu – ten je vysoký, štíhlý a nikde se nerozšiřuje ani nezužuje. 

Pintový pohár

Pinta je stará tradiční objemová jednotka představující cca 0,57 litru. A právě takový objem má i stejnojmenná sklenice, jež svým tvarem může připomínat válec s určitým vypouklým prstencem v horní polovině. 

Ve srovnání s kryglem je sice větší, ale není tak robustní a sklo bývá často poměrně slabé. Každopádně se z pintovky pije velmi dobře, jen absence ucha může pro zaryté milovníky ležáků představovat zpočátku trochu problém. 

Z této sklenice si pivo vychutnáte zejména při návštěvě Spojeného království, kde vám do ní naservírují stout, některé druhy porteru a samozřejmě také English Pale Ale.

Když se řekne pinta, většině lidí se vybaví zejména tzv. Nonic Pint, kromě ní se ale rozlišuje ještě třeba shaker pinta, která charakteristický rozšířený „prstenec“ v horní třetině sklenice nemá, nebo třeba tulip pinta, která se od spodu nahoru mírně rozšiřuje. 

V hospodách se někdy setkáte i se sklenicí, která připomíná tu obyčejnou, ze které doma pijete vodu.

Vysoký pohár

Vysoká půllitrová sklenice má jasný účel – slouží buď na pšeničná piva jako Weizen, nebo na některé svrchně kvašené speciály. Využití přitom vychází z poměrně jednoduchého předpokladu – hladina nezabírá zdaleka tak velkou plochu jako u kryglu a pěna tím pádem lépe konzervuje charakteristické ovocné tóny pšeničných piv. 

Jelikož vysoká sklenice ale budí dojem určitého luxusu, setkáte se s ní i v mnoha dražších restaurací, kam do nich čepují veškeré pivo na čepu. A i když to v zásadě ničemu nevadí, ležáky by měly přijít vždy do kríglu. 

V elegantním štíhlém vysokém poháru se chuť a aroma pšeničného piva uchová dostatečně dlouho na to, abyste si ho vychutnali a obdivovali jeho zlatou barvu.

Sklenice na stopce

Pokud jste někdy navštívili Belgii, jistě jste si všimli, že tamní silná piva se pijí zásadně ze sklenic se stopkou. Ačkoliv jich rozlišujeme více, mezi ty nejznámější patří tulipán, který je v horní části vykrojený a slouží jak ke konzumaci Belgian Pale Ale, tak Belgian Dark Ale. 

O něco slabší Blonde, Dubbel nebo Tripel se pak spolu s trapistickými pivy pijí z podobné sklenice, která ale spíše než tulipán připomíná pro absenci jakéhokoliv vykrojení spíše kalich. Pro oba dva tyto typy sklenic přitom platí, že jednak velmi dobře udržují aroma i chuť piva a jednak se dobře drží v rukou a pije se z nich jedna radost. Většinou mají menší objem než půllitr, zpravidla se jedná o třetinky. 

Malé baňaté sklenice na stopce, z jakých se pije koňak, dlouho udrží aroma a pěnu piva. Používají se zejména pro pivní speciály, černá piva, těžká, silná piva.

Stange

Opakem sklenic se stopkou je sklenice zvaná stange – ta slouží primárně na piva typu kölsch, která se vyznačují minimální hořkostí a lehkými ovocnými tóny. 

Kromě toho se do této vysoké oválné sklenice může servírovat i belgický lambik nebo gueuze. I když se s tímto typem sklenice setkáte třeba na dovolené v zahraničí, v Česku je spíše raritou. 

Jak pečovat o pivní sklenice

Stejně jako víno, kávu a další druhy nápojů, i pivo si lépe vychutnáte, pokud je nalité v tom správném poháru. Dokonce je důležité i to, jak je pohár umytý a jakou má teplotu. Sklenice na pivo omyjte ručně, nebo alespoň po umytí v myčce pořádně opláchněte studenou vodou. Neotírejte, aby se jemné chloupky nebo prachové částice z utěrky nenalepily na sklo, což by mohlo ovlivnit pivní pěnu. Pohár nechlaďte ani nezmrazujte. Pivo v takto připraveném poháru zřídne a změní teplotu.
Pivo nalévejte do sklenice tak, že ho nejdříve na dně trochu napěníte a potom opatrně lijete po vnitřní straně. Fajnšmekři si nechají nalít pivo přesně podle druhu.

A na závěr jedna pivařská fobie – Cenosillicafobie – je to až panický strach z prázdné sklenice (zejména blíží-li se zavírací doba). Projevuje se nekontrolovatelným třesem, suchem v ústech, potížemi s dýcháním, bolestmi na hrudníku, návaly horka a chladu. Dokonce můžou nastat pocity znecitlivění nebo mravenčení.