Jak na čepování piva 2/2
Ve druhá části našeho článku o točení piva se blíže podíváme, jak vlastně takové pivo správně natočit, nebo načepovat a jaké jsou nejčastější chyby proč pivo není perfektní.
Točit nebo čepovat
Známé přísloví pivařů říká „Pivo se čepuje, točí se porno,“ ona ale ta kritika použití slova točení v souvislosti s plněním sklenic pivem ze sudu není úplně oprávněná.
Zatímco slovo čepovat pochází z dob, kdy se sudy uzavíraly dřevěným čepem, který hospodský musel vyrazit. Slovo točit pravděpodobně vzniklo v době, kdy hostinský musel otáčet kolem tlakostroje. Používání slova točit se u nás v souvislosti se sudovým pivem prokazatelně používá více než 150 let, není ale vyloučeno, že jeho původ je ještě starší a pochází například od otáčení kohoutem.
Určitě pravdivé tvrzení tak je, že se ale pivo točí mnohem déle než porno.
Jak správně natočit pivo
Na hladinku
Nejběžnějšímu a podle většiny lidí nejsprávnějšímu a nejvíce objednávanému způsobu čepování piva se říká na hladinku.
V takovém případě máme k dispozici speciální otočný výčepní kohout. Nejdříve do sklenice, která je ke kohoutu natočena pod úhlem 45°, pomalým pootočením kohoutu napustíme malé množství pěny.
Následně otevřeme kohout na maximální průtok a nechám pivo stékat po stěně sklenice. Po naplnění sklenice ukončíme čepování rychlým zavřením kohoutu. Ve sklenici je hodně pěny, která i trochu může přetéct přes okraj. Pivo pak postupně dochází a přibližuje se až k rysce.
Pokud pivo čepujeme pákovým kohoutem, je postup trochu jiný. Na začátku opět napustíme malé množství pěny (na kohout tlačíme od sebe). Sklenici pak plníme tahem páky k sobě.
Na povrchu vzniká pěna, jde ale o takzvanou suchou pěnu, pod kterou je třeba na závěr natlačit chutnější mokrou pěnu. To opět provedeme zatlačením na kohout od sebe.
Šnyt
Je vlastně takové malé pivo ve velkém půllitru. Má větší říz než hladinka a díky většímu množství pěny tak rychle nezvětrá. Točí se velmi podobně. Jen na začátku natočíte více pěny než u hladinky a po natočení by v půllitru měly být dva prsty piva, tři prsty pěny a jeden prst prázdný.
Mlíko
Je nápoj, který tvoří v podstatě jen pěna. Kohout se jen lehce pootočí a pěna má téct do sklenice zblízka, ale bez ponoření kohoutu. Mlíko mají radši dámy, protože je krémovější a sladší, nepohrdnou jím ale ani někteří štamgasti. Mlíko by se správně mělo vypít na jeden zátah.
Čochtan
Je svým způsobem opak mlíka. Zatímco mlíko je samá pěna, čochtan pěnu vůbec nemá a natočíme ho tak, že rovnou otočíme kohoutem naplno a na konci rychle zavřeme. Čochtan má největší obsah oxidu uhličitého a má největší říz, je ale třeba ho vypít rychle.
Nejčastější chyby při čepování piva
- Čepování piva z výšky – pivo by se mělo čepovat po skle, aby nedošlo k tzv. tozbití piva při dopadu proudu nápoje na dno. Takové pivo má většinou vysokou čepici ze „suché pěny“, která rychle spadne.
- Roztočení několika piv zároveň a jejich postupné dotáčení. Pivo by se mělo točit na jeden, maximálně na dva zátahy.
- Přelévání z jedné sklenice do druhé pro úpravu hladiny.
- Míchání se sklenicí pro vytvoření pěny.
- Namražování sklenic.
- Špinavé sklo.
Proč padá pěna
U správně natočeného piva by pěna neměla spadnout příliš rychle (během několika málo minut). Pokud se to stane, může za to většinou špatně umytá sklenice nebo špatná teplota. Sklo je třeba nejdříve zchladit pod tekoucí vodou, ještě lepší ale je, když půllitry leží ve dřezu, kde trvale studená voda proudí. Pokud hospodský bere půllitr z police a rovnou do něj čepuje, je to velká chyba.
Pivo a správná míra
Host by měl dostat pivo, u kterého předěl mezi tekutinou a pěnou dojde až k rysce, a pokud se mu něco nezdá, může si nechat přinést takzvaný kalibr (ocejchovanou sklenici) a nápoj si nechat přeměřit. Vzhledem k tomu, že natočit pivo správně a zároveň přesně na míru je docela umění, se zároveň od hosta očekává jistá míra tolerance. Většina z nás asi také hospodskému odpustí nějaký ten milimetr pod míru, pokud dostane dokonale načepovaný nápoj.
Na druhou stranu je nutné uvést, že existuje nemálo podniků, kde je i několik centimetrů pod ryskou brán za standart a tvrzení číšníka „to dojde“ je pak vyložená drzost.
K tomu, aby pivo došlo na správnou míru, je třeba, aby byl předěl mezi pivem a pěnou v době servírování asi jeden centimetr pod ryskou.
Pivo a kalorie
Uvedené jednotky jsou v přepočtu na půl litru piva:
Pivo nealkoholické 8 ° – 435 kJ, 104 kcal
Pivo světlé 10 ° – 775 kJ, 185 kcal
Pivo světlé 11 ° – 875 kJ, 209 kcal
Pivo světlé 12 ° – 990 kJ, 237 kcal
Pivo tmavé 10 ° – 791 kJ, 189 kcal
Pivo tmavé 11 ° – 866 kJ, 207 kcal
Pivo tmavé 12 ° – 956 kJ, 228 kcal
Pivo a zdraví
Dalo by se říci, že v malé míře je pivo pro organismus přijatelné. Obsahuje vitaminy skupiny B, zejména pyridoxin, kyselinu pantotenovou, riboflavin, niacin, má vysoký obsah draslíku, hořčíku.
Pivo neobsahuje tuky ani cholesterol. Pivo působí močopudně, čímž pročišťuje ledviny a močový měchýř a tak působí preventivně proti vzniku močových kamenů. Pivo podporuje trávení, působí jako mírné sedativum, takže zklidňuje a uspává. Malou sklenku tmavého piva před spaním si zkuste dát, pokud máte problémy se spánkem.
Pivo pravidelně konzumované ve velkém množství pak zrovna neprospívá postavě.
Všechny díly
