Jak poznat správně načepované pivo

Pokud se týká piva, existuje kromě mnoha hospodských pověr a řečí také několik poměrně jednoduchých zásad, podle kterých poznáte, zda je pivo správně načepované.

Když se jimi budete řídit, vždy poznáte, kde ho opravdu umí čepovat a kde si dát raději k pití něco jiného.

Pěna

Nemusíte se ještě ani napít a už pivo můžete hodnotit. Poznáte tak, zda je kvalitní a správně načepované, už jen podle toho jak drží pěna a jak pivo kroužkuje (viz níže).

Základem je prohlédnout si dobře pěnu. Pokud je bohatá, světlá, bez pórů a vypadá téměř jako šlehačka, tak je vše v pořádku. Pěna v těch nejlepších restauracích vydrží klidně i pět minut.

Řetízování

Kromě pěny vás na sníženou kvalitu mohou upozornit i bublinky.

Pivo není perlivý nápoj a bublinky do něj tudíž nepatří. Ať už objevíte bublinky přilepené na skle nebo vznášejících se v takzvaných řetízcích ode dna, je to špatně.

Bublinky jsou mikroskopická zrníčka prachu, která zůstala na sklenici a po načepování je obalila tekutina.
Varováním pro vás může být i na první pohled špinavý výčep.

Stejně tak, jako je čistá kuchyň důležitá pro přípravu kvalitního jídla, je tomu tak i u výčepu a pro kvalitu piva je hygiena rozhodující.

Kroužkování

Jakmile se piva napijete, na sklenici by se vám měly tvořit kroužky.

Právě ty jsou ukazatelem čistoty. Pokud byla sklenice pečlivě umytá a čistá, zbytky pěny se vám po jejím obvodu budou usazovat v kruzích. Pokud ne, nic takového neuvidíte.

To dojde

Pivo opravdu dochází a rozhodně nejde o mýtus. Pokud vám tedy na stůl postaví pivo, které na první pohled vypadá jako podmírák, vyčkejte. Pivo dojde.

Pokud ovšem i po 5ti minutách pivo zůstává výrazně pod ryskou, pivo už nedojde.

V takovém případě jste v podniku, kde vás drze okrádají a je vhodné zvážit, respektive nedávat žádné spropitné. A pokud je zde podmírák pravidlem, bez zásahu oprávněných orgánů (ČOI) nelze očekávat zlepšení.

Špinavé trubky

Pokud v restauraci nečistí trubky, poznáte to snadno.

Tento prohřešek se projeví, jak na aromatu, tak na vzhledu. U takto natočeného piva vidíte zákal, usedlinu, která by tam neměla být, pokud to není druh, který to vyžaduje, jako například kvasnicové pivo.

Aroma piva pak připomíná zatuchlý hadr zmuchlaný čtrnáct dní v kuchyni.

Někdy se těmto pivům říká i padané podle kalu, který postupně sedá ke dnu.

Do takového podniku určitě není vhodné se vracet a je zde potřeba náprava, ať už zásah pivovaru, který sem přestane své pivo dodávat, protože mu zde kazí dobré jméno, nebo hygieniků, kteří nařídí podnik uzavřít.

Čepování

Zkušený výčepní načepuje pivo do deseti vteřin, takzvaně na hladinku, tedy na jeden zátah.

Postupy čepování piva se ovšem liší v závislosti na pivovaru. Každý si určuje, jak správně načepovat právě ten jeho mok.

Názvosloví

Jeden druh piva může chutnat pokaždé jinak. Záleží na tom, jak ho vrchní načepuje. Tím, jak pootevřeme pípu, ovlivníme obsah oxidu uhličitého v načepovaném pivu a s ním i chuť a říz, který pivo bude mít.

Druhy piva podle způsobu jeho čepování

• Hladinka – jde o rychlý způsob čepování, kdy je pivo načepováno na jeden zátah.
• Nadvakrát – nejběžnější způsob nejdříve se čepuje vysoká pěna a poté se pod ní čepuje pivo.
• Šnyt – druh čepování používaný při degustacích, je naplněna pouze část sklenice.
• Mlíko – do sklenice je natočena pouze pěna, pivo tak má nízký obsah oxidu uhličitého a je tak jemnější.
• Čochtan – do sklenice je načepováno pouze pivo bez pěny.