Jak si vychutnat rum jako labužník

Rum je na rozdíl od whisky spojen s voláním dálek, romantickými představami, piráty a bukanýry a s exotickými ostrovy v Karibiku, kde je stále teplo, A už jen ta představa nicnedělání, odpočívání na pláži s bílým pískem, celodenního popíjení rumu a pozorování plachetnic na obzoru je pro mnohé velmi lákavá, jako ideální způsob trávení volného času.

Rum byl vždy považován za lidové pití, které si mohl dovolit prakticky každý. Nebylo to nic snobského. Pití rumu nikdy nebylo až tak svázané předepsaným bontonem. Je to především pití tvrdých mužů, kteří si na nic nehrají. První rum pálili otroci v Novém Světě ze třtinové melasy, která tehdy ještě neměla žádné jiné využití – byl to odpad při výrobě cukru, který někoho napadlo zužitkovat.

Poslední dobou se to ale lehce zvrhlo. Rum získal na popularitě a stala se z něj do jisté míry módní záležitost. A nutno dodat, že výrobci tomuto trendu jsou vstříc vymýšlením nových limitovaných edic rumů a inovativními výrobními postupy a dokáží tak prodat láhve svých rumů za až neuvěřitelné ceny. Není také žádnou výjimkou, že tyto láhve jsou rozprodány ještě před jejich uvedením na trh, aniž by je někdo z kupujících vůbec ochutnal.

Mnoho i veřejně známých osobností tak ke sbírce umění, sportovních automobilů, vil, hodinek a milenek přihodilo i limitované edice lahví rumů. O tyto láhve se sběratelé mezi sebou dokáží přeplácet v aukcích, které ženou ceny limitovaných edic rumů až do neskutečných výšek, protože žádný sběratel nechce mít prázdné místo na polici s láhvemi mezi ročníky ve své sbírce. Mnohé z nich navíc rum ani nijak extra nezajímá, ani ho třeba vůbec nepijí. Sbírají ho proto, že je to momentálně módní, nebo jako investici s vidinou budoucího zhodnocení, při prodeji ucelené sbírky.

O rumu

Z etikety každého rumu byste se měli dovědět, jak byl rum destilovaný, co se použilo při jeho filtraci a jak dlouho zrál v sudu. Pokud kupujete rum v Evropské unii, máte navíc jistotu, že splňuje vše co je nutné pro to, aby takto směl být označen. Nestane se vám tak, že byste místo rumu koupili jen nějaký rumový likér, nebo tak něco.

V zahraničí ovšem pravidla EU neplatí a tak je vhodné si získat informace předem. Pro rum také neplatí žádná jednotná pravidla a tak je jeho technologie, nebo způsob výroby i značení velmi volné a v každé zemi trochu jiné.

Například takový mexický rum nemusí zrát ani jeden rok, některé těžké černé rumy zrají i desítky let. Bílý rum naopak tak mnoho času nepotřebuje. Do nápoje může výrobce přidávat cukr formou karamelu nebo koření a pak některé rumy mívají nasládlou chuť, ačkoli v originále žádný destilovaný nápoj sladký není. Také je zde tzv. metoda solera, což jsou propojené sudy, jejichž princip spočívá v tom, že do horního sudu se lije čerstvý rumový destilát a ze spodního sudu se stáčí do láhve vyzrálý rum, který je tak směsí všeho obsahu sudů.

Nejlépe si vychutnáte rum tam kde se vyrábí

Nejlépe si vychutnáte rum tam kde se vyrábí a kde má tradici.

Tohle asi není nic neznámého, pokud máte rádi například asijské jídlo, tropické ovoce, nebo cokoliv jiného, vždy to bude nejlépe chutnat v místě svého původu. Je to tam čerstvé, všichni to znají a vědí jak to má nejlépe chutnat a umí to skvěle připravit.

To se samozřejmě týká i rumu. Proto pokud si chcete rum opravdu vychutnat, vyrazte tam, kde se vyrábí.

A zde máte opravdu velké možnosti. Můžete navštívit karibské ostrovy a stěží byste našli nějaký, kde by se rum vůbec nikdy nevyráběl. Na mnoha z nich máte dokonce na výběr, třeba na takové Kubě. Ale Karibik to nejsou jen ostrovy. Rum se tam vyrábí i na pevnině, namátkou třeba Zacapa v Guatemale, nebo také v Mexiku.

Rum to ale ní jen Karibik. Výborný rum se vyrábí například na Filipínách, v Indii a také třeba na Mauriciu.

Vodítkem je především pěstování cukrové třtiny, protože ta se nedá transportovat na dlouhé vzdálenosti a tak se musí zpracovávat na místě, nejčastěji na cukr a rum.

Ať už tedy budete kdekoliv a uvidíte tam cukrovou třtinu, bude poblíž určitě nějaká palírna.

Zajděte do nějakého baru, úplně obyčejného baru, kam chodí na drink zejména místní obyvatelé, nikoliv turisté a ochutnejte rum, ten, co si tam lidé nejčastěji objednávají. Bude to nějaký levný místní rum, ale vy budete mít pocit, že jste v životě nepili lepší.

Volba to vůbec nemusí být špatná. Rum může být levný, protože ho třeba vyrábí nějaká místní menší palírna, kterou ještě nevlastní žádný nadnárodní koncern, který pak jeho cenu šikovným marketingem vyšroubuje do nesmyslných výšek.

A když už budete v tom baru, ochutnejte také všechny rumové koktejly co tam mají, sami uvidíte, že na ně budete ještě dlouho vzpomínat a lepší jen tak někde nenajdete.

Jak pít rum jako degustátor

• Při kontaktu s novou značkou rumu si k němu přičichněte a zkuste vůně nasávat klidně i delší dobu.
• Při přičichnutí se doporučuje mít otevřená ústa, abyste vnímali vůni na maximum.
• Ústa naopak po prvním doušku zavřete, aby se ta chuť nevytratila z úst rychle.
• Zkuste pít rum čistý, nijak naředěný, ale je možné si silnější rum zředit vodou. Vynechte ale led a chlazenou vodu.
• Voda sníží sílu rumu a může zvýraznit některé skryté chutě, které jinak přebíjí samotný alkohol.
• Zkušení rumoví znalci svůj nápoj ohřívají v rukou aby se vůně a chuť rozvinula.
• Doušek rumu nechte na jazyku déle, nepolykejte ho hned, ani hned nevydechujte. Vychutnejte si ten okamžik.
• Rumy nejsou jen bílé, hnědé a zlaté, odstínů rumů mohou být stovky, a také barva by měla lahodit.
• Zkuste uhádnout v jakém sudu a jak dlouho rum zrál.
• Některé rumy se dávají do sudů po whisky, sherry nebo i po víně.
• Rumy mohou být opravdu drsné, hrubší i velmi jemné.

Některé značky doporučují rum vychladit. Je ale třeba myslet na to, že dané značky pocházejí z tropických oblastí, kde teploty přes den běžně šplhají k velmi vysokým teplotám a tak není divu, že doporučují rum vychladit. Existují však i výjimky, kde má vychlazení své opodstatnění. Některé rumy si lidé schválně chladí ledem nebo ředí vodou, aby si jejich chuť víc vychutnali a aby je tolik nerušil jejich vysoký alkohol.

Sklenice na rum

Na whisky je whiskovka, ovšem rum, ten žádná pravidla nemá, to je lidové pití.

Pokud však máte nějakou dražší, či vzácnější láhev a rádi byste si jí opravdu vychutnali, použijte sklenici na stopce s úzkým hrdlem. Stopka je spíš designový doplněk, ale důležitá je její velikost. Neměla by být příliš malá, aby umožnila rumu rozvinout svojí chuť a aroma a také by neměla být příliš velká, aby si aroma dokázala v sobě udržet. Takové sklenice na rum mají všeobecně užší hrdlo a širší dno.

Sklenici nalijte maximálně do jedné třetiny, spíše ještě méně.

Pití rumu ve sklenicích na stopce s úzkým hrdlem vešlo do obliby spíše v posledních desetiletích, kdy se z rumu stalo z lidového pití, pití na úrovni. Do té doby to byl spíš alkohol námořníků, dělníků a vojáků, kteří ho pili ze všeho, co bylo momentálně k dispozici. Byl to pro ně prostě alkohol, který sloužil ke zlepšení nálady.

Postupem času se to však změnilo – rum se stal módní záležitostí, objevili ho sběratelé a tak se z rumu stal alkohol na úrovni. který se pije z noblesních sklenic na stopce při pokojové teplotě.