Nealkoholické pivo 1/2 – Historie a výroba
Nealkoholické pivo není úplně přesný pojem, protože většina nealkoholických piv nějaké drobné množství alkoholu přece jen obsahuje, ovšem smí to být nejvýše 0,5 %.
Nealkoholické pivo chutná jako běžné pivo – zde není žádný výrazný rozdíl, ten je pouze v obsahu alkoholu.
Nealkoholické pivo si i u nás našlo početnou skupinu konzumentů. A nejen to, vyrábí se už pěkných pár desítek let a počet jeho konzumentů neustále a výrazným tempem narůstá. Před třiceti lety bylo nealkoholické pivo téměř kuriozitou a přinejmenším okrajovou záležitostí. Nikdo moc nechápal, k čemu je to dobré.
Dnes je nealkoholické pivo oblíbené nejen řidiči, ale i bezpočtem dalších osob, kteří si chtějí vychutnat chuť piva – ale nechtějí, nebo nemohou konzumovat alkohol. Důvodem mohou být třeba pracovní povinnosti, zdravotní stav, nebo konzumenti prostě jen nevyhledávají sladkou chuť limonád.
Pokud se řadíte mezi ty, kteří nealkoholické pivo občas či pravidelně nebo i výhradně popíjejí, máte jistě svojí oblíbenou značku. Pojďme se podívat, co je na našem trhu z nealkoholických piv k ochutnání.
Alkohol v nealkoholickém pivu
To, co u nás nejčastěji nazýváme nealkoholickým pivem, se v angličtině někdy označuje hned několika termíny.
- low-alcohol beer
- light beer
- small beer
- non-alcoholic beer
- alcohol-free beer
Jde zejména o piva, která nějaké, ale jen velmi malé množství alkoholu obsahují. Nejsou tedy zcela lihuprostá. Obsah alkoholu v těchto pivech může být až 0,5 %. Přesnější název pro tato piva jsou nízkoalkoholická piva, což je sice existující, ale ne příliš používaný název.
V USA i EU jsou označení jako non-alcoholic beer a alcohol-free beer skutečně vyhrazena pro nápoje, které mohou mít až (max.) 0,5 % alkoholu. Existují ale i piva, která vůbec žádný alkohol neobsahují, ovšem je jich velmi málo – například Heineken 0,0%).
Název nealkoholické pivo může být tak někdy matoucí. Může vést k dojmu, že je lze konzumovat bez omezení. Tato piva mají ale tak nízký obsah alkoholu, že si je mohou dopřávat třeba těhotné či kojící ženy, řidiči, a dokonce i děti.
Není zde ani žádné zákonné omezení v prodeji například osobám pod 18 let. Mladiství i děti si tam mohou zakoupit nealkoholické pivo – nebo jakýkoli nápoj s obsahem alkoholu do 0,5 %.
Přesto i tak malé množství alkoholu dětem může škodit, protože může vést ke špatným návykům a vyšší toleranci alkoholických nápojů jako takových. Dávat dětem ochutnávat pivo se ostatně už dnes ve slušné společnosti nenosí.
Dospělí lidé by se v konzumaci nealkoholického piva omezovat nijak nemuseli, ale měli by k němu přistupovat zodpovědně, protože jde stále o velmi kalorický nápoj.
Historie nealkoholického piva
Nízkoalkoholické pivo má poměrně dlouhou historii.
Pivo je známé už ze starého Egypta a Mezopotámie, mělo tehdy zcela jinou podobu, ale i z českého středověku. Například staří Egypťané pili pivo podobné kaši slámkami a spotřebovali ho denně opravdu velké množství, a to mohla mít egyptská piva až 10 % alkoholu, tedy mnohem více než ta dnešní, tehdejší piva se tedy spíše blížila našemu modernímu vínu.
V minulosti se však běžně vyskytovala i piva slabá. Například ze středověku je známe jako alternativu k vodě, která bývala zvlášť ve městech často zkažená či nakažená. Tato stolní“ piva mívala méně než 3 % alkoholu. Piva obsahující méně než 1 % alkoholu také nebyla výjimkou.
Nealkoholické pivo v moderním významu tohoto slova se začalo objevovat zřejmě během americké prohibice. Výrobci se tehdy snažili dostát zákazu a vařili velmi slabá a dealkoholizovaná piva, která prošla přísnými podmínkami (už tehdy šlo o limit 0,5 % alkoholu). Konec prohibice však přinesl i konec lehkých piv.
V Evropě se začaly o výrobu nealko piva pokoušet především Švýcaři a Němci v pozdních 40. a 50. letech. Tehdy uvažovali o tom, jak dopřát lidem chuť piva, aniž by musela být zatížena alkoholem, který ne každý vyhledává. Mnoho lidí alkohol nemůže nebo nechce přijímat.
Velký rozkvět nealko piv však přišel až během 80. a 90. let a dá se říct, že v poslední dekádě zažívají tyto nápoje zlaté časy.
Výroba nealkoholického piva
V zásadě jsou dva základní způsoby výroby.
Alkohol lze buď odstranit z již hotového piva, potažmo je možné při výrobě zvolit cestu, která vznik alkoholu minimalizuje. Nejstarším a nejjednodušším postupem je prostě zahřátí piva. Alkohol se odpařuje rychleji než voda – už při 78 stupních Celsia.
K pokročilejším řešením patří metody založené na šetrnějším takzvaném vakuovém odpařování, reverzní osmóze či dialýze. V těchto případech jde o odstranění alkoholu z již hotového piva. Pokud chtějí výrobci uvařit přímo nízkoalkoholické pivo, mohou to zkoušet pomocí sladů s nízkým obsahem cukrů, speciálních vyšlechtěných kvasnic a řízeným kvašením.
Nejznámější česká nealkoholická piva
Dnes si na název Pito vzpomenou spíše dříve narozené ročníky. Vzniklo v 70. letech, vyrábělo se metodou na bázi řízeného kvašení a název vznikl jako akronym slov PIvo a auTO. To proto, že mělo jít o pivní nápoj vhodný i pro řidiče. Název se vžil a zlidověl. Výraz pito se tak stal synonymem nealkoholického piva.
Dnes má podobnou pozici spíše název značky Birell od pivovaru Plzeňský Prazdroj, který je zdaleka nejznámějším výrobcem nealkoholického piva u nás. Toto slovo je obecně známé a minimálně ve velké části ČR funguje jako povšechné označení po nealkoholická piva.
Všechny díly
