Šumivá vína – stručný průvodce pro správný výběr

V tomto článku se dozvíte základní informace pro výběr šumivých vín stručně, tedy bez zbytečného balastu a také si ukážeme to, co je při jejich výběru úplně nejdůležitější. Protože nejsou bublinky jako bublinky.

Obsah cukru ve víně

Ať už si vyberete jakékoliv bublinky, tak vězte, že rozdíl mezi jednotlivými značkami šampaňského pozná zpravidla jen odborník, zkušený someliér, který se při své práci prakticky denně setkává s rozdílnými chutěmi jednotlivých ročníků a značek a tyto chutě si dokáže zapamatovat a správně přiřadit k degustovaným vzorkům.

Běžný konzument, který pije šumivé víno pouze občas většinou ani nepozná rozdíl mezi šampaňským a třeba cavou, nebo crémantem.

Co však většinou pozná úplně každý je obsah cukru ve víně, tedy zda se jedná o sladké, polosladké nebo suché víno…

Brut Nature	méně než 3 gramy cukru na litr
Extra Brut	3-6 g/l
Brut	7-12 g/l
Extra Dry	13-17 g/l
Sec	18-32 g/l
Demi-sec	33-50 g/l
Doux	Více než 50 g/l

Proto při výběru bublinek, tedy šumivých vín je nejdůležitější výběr dle obsahu cukru. Tím se dá vše zkazit, pokud zvolíte špatně, ale také můžete zvolit výborně a trefit se do chuti. Je to stejné jako u tichých vín. Pokud se budete držet pravidla výběru dle obsahu cukru, nemůže se vám stát, že byste vybrali špatně.

A neorientujte se podle ceny, protože obsah cukru v šumivém víně na ní žádný vliv nemá. Výrobní náklady jsou úplně stejné. Těch pár gramů levného cukru v drahém víně se prostě ztratí. Druhá věc je rozdílná prodejní cena jedné značky s rozdílným obsahem cukru. Zde jde však pouze o obchodní strategii a marketingové důvody, protože z racionálního hlediska to prostě nemá žádné opodstatnění.

Šampaňské

Šampaňské se pyšní ochrannou známkou zeměpisného původu AOC, neboli Appellation d’Origine Controlée. To znamená, že nemůže být vyráběno nikde jinde než v oblasti Champagne, po níž víno získalo svůj název. 

Pevně daná je i výroba. Aby se víno mohlo nazývat šampaňským, musí hrozny vinné révy pocházet z regionu Champagne. Jako povolené odrůdy se obvykle uvádí Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier. Výrobci však mohou použít také Pinot Blanc, Pinot Gris, Arbane nebo Petit Meslier.

Dále je třeba, aby proběhla sekundární fermentace v láhvi (tzv. méthode champenoise). Následně musí víno zrát na kalech minimálně 15 měsíců, týká-li se to neročníkových vín, u ročníkových je minimální doba 3 roky.

Jedná se o zaručeně originální značkový produkt, pokud bychom měli stupně vítězů, bylo by na prvním místě. Je to to nejlepší co lze koupit, spojuje v sobě tradici a náročnost výroby. Nevýhodou je vyšší cena, která začíná zhruba na 1.000 Kč+ za láhev 0,7 l (mimo cenové akce, kdy se dají sehnat nejlevnější značky v supermarketech už od cca 500 Kč za láhev) a věřte, že jedna láhev vám příliš dlouho nevydrží.

Tip jak slavnostně otevřít láhev šampaňského – Sabráž – Umění šavle – ALKOHOL DRINK

Crémant

Crémant se taktéž vyrábí ve Francii a nese ochrannou známku. V tomto případě se však AOC týká jiné oblasti, konkrétně osmi apelací. Nejznámějšími z nich jsou Bordeaux, Burgundsko, Jura a Limoux.

Označení Crémant ale není důsledně zeměpisné. Za dodržení výrobních podmínek mohou svá vína nazvat Crémant i další výrobci v rámci Evropské unie. Lze se tak kupříkladu setkat s Crémantem z Lucemburska a Belgie. 

Každá z apelací používá pro výrobu Crémantu jinou směs vinných odrůd. Zatímco v oblasti Loire používají hlavně směs odrůd Chardonnay, Chenin Blanc a Cabernet Franc, v Burgundsku musí Crémant obsahovat alespoň ze 30 % jednu z následujících odrůd: Pinot Noir, Chardonnay, Pinot Blanc a Pinot Gris. V Limoux využívají převážně původní odrůdu hroznů Mauzac, kterou doplňují o Chenin Blanc a Chardonnay. 

Podobně se v jednotlivých oblastech liší i doba zrání. Někde je minimální doba devět měsíců, v jiné oblasti vína zrají alespoň dvanáct měsíců. Crémant se vyrábí stejnou metodou jako šampaňské, nutná je tedy druhotná fermentace v láhvi.

Prosecco

Jedná se o italské víno vyráběné v regionech Veneto a Friuli Venezia Giulia. Tato oblast zahrnuje devět provincií, jež nesou ochrannou známku původu DOC(G) – Denominazione di origine controllata (e garantita).

Prosecco je většinou šumivé víno, ale může být i tiché, nicméně to tvoří jen 5 % produkce. Vyrábí se především z odrůdy Glera, pouze 15 % vína mohou tvořit ostatní povolené odrůdy. Od roku 2020 pravidla DOC povolují také variantu rosé, která vzniká smísením odrůd Glera a Pinot Noir. 

Předpisy umožňují jak tradiční výrobu pomocí druhotného kvašení v láhvi, tak tzv. charmatovou metodu. Při ní dochází k druhotnému zrání ve velkých nerezových tancích. Minimální doba zrání v tanku je 30 dní, avšak kvalitní prosecca zrají v rámci měsíců až let.

Cava

Cava je bílé nebo růžové šumivé víno vyráběné ve Španělsku. Podle španělské legislativy (Denominación de Origen) může vznikat v osmi vinařských oblastech. Mezi povolené odrůdy patří Macabeu, Parellada, Xarel·lo, Chardonnay, Pinot Noir a Subirat. 

Stejně jako šampaňské musí i cava absolvovat druhotnou fermentaci v láhvi. Výroba cavy tak probíhá úplně stejně jako v případě šampaňského. Ovšem termín méthode champenoise mohou používat jen francouzští vinaři ze Champagne. Ve zbytku světa se metoda ujala pod názvem „traditionelle“. 

Sekt

Všechna ostatní šumivá vína, jež nemají specifické pojmenování a ochrannou známku původu, nazýváme sekty. Termín vznikl z německého pojmenování pro šumivá vína. Jelikož sekt nemá ochranné označení, lze jej vyrábět kdekoli na světě. Také není potřeba, aby hrozny pocházely z oblasti výroby, ale je možné je dovézt i ze zahraničních vinic. 

Výroba probíhá nejčastěji charmatovou metodou, tedy kvašením v tanku. Ta snižuje náklady, a tedy i finální cenu. Také umožňuje větší objem produkce. 

Sem lze zařadit i u nás oblíbený Pilsner sekt, Bohemia sekt, či ruský sekt Rossijskoje igristoje, nebo u nás často prodávané německé sekty, které najdete v supermarketech v cenových akcích i hluboko pod 100 Kč za láhev. A rozhodně nelze tvrdit, že by konzumentům nechutnaly. Bublinky prostě mají něco do sebe ve všech cenových kategoriích.