O ginu 1/10 – Definice a složení ginu

Gin patří v současnosti k nejpopulárnějším destilátům a koktejl gin & tonic k nejpopulárnějším světovým koktejlům. Ale gin, to není žádná novinka, je to nápoj s bohatou historií a tradicí, který doslova psal dějiny.

Zajímavostí zde je, že je mu připisován podíl na vynálezu koktejlů. Ovšem to není žádný důvod k hrdosti, protože to byla z nouze cnost. Faktem je, že kvalita ginu byla v jeho počátcích mnohdy tak mizerná, že byl sám o sobě prakticky nepoživatelný. Proto bylo jeho naředění nějakou nealkoholickou složkou prakticky jediný způsob, jak ho udat zákazníkům.

Chuť ginu je poměrně specifická a velmi rozdílná gin od ginu. Zde záleží zejména na tzv. botanicals, které byly použity při jeho výrobě, což jsou zejména různé bylinky a také koření. Botanicals jsou pro každý gin unikátní. Jedna složka je ale pro všechny giny povinná a nezaměnitelná a to je jalovec. Právě ten dodává ginu charakteristickou chuť a vůni po jehličí.

Pokud bychom tedy nějak chtěli definovat gin, což není zrovna jednoduché, protože jednotlivé giny se od sebe výrazně liší, mohli bychom říci, že se jedná o alkohol ochucený jalovcem a dalšími přísadami. ale ty přísady jsou opravdu důležité, protože pokud bychom zůstali pouze u jalovce, výsledkem by nebyl gin, ale borovička, což je, zejména na Slovensku velmi populární destilát, ale chutí se od ginu podstatně liší.

Gin je čirý a bezbarvý destilát, vzhledově připomínající vodku, který bývá během destilace ochucen právě o botanicals. Levnější giny se pak vyrábějí ochucením již destilovaného potravinářského lihu botanicals za studena, či syntetickými náhražkami z nich, ale to už hovoříme o té úplně nejlevnější kategorii ginů.

Gin je nejpopulárnější ve Spojeném Království, kde ho nabízejí v mnoha různých obměnách a druzích. Odtud se rozšířil do USA, kde se stal součástí mnoha koktejlů z éry prohibice. Ovšem to byla spíše z nouze ctnost, protože kvalita tehdejšího ginu byla tak mizerná, že ho nebylo ani možné pít samostatně. Původ ginu je ale v Nizozemí.

Gin je také populární zejména v Evropě a koktejl gin tonic, který je mnohdy nahrazován pouze zkratkou GT vám namíchají prakticky po celém světě. A gin už také objevili i v asijských zemích.

Botanicals

Pokud hovoříme o ginu, nejde se nezmínit o tzv. botanicals.

Tento pojem pod sebou skrývá všechny další důležité složky ginu, které mu dodávají jeho umikátní chuť. Může tedy jít o koření, kořeny a květy rostlin, listy, trávy, různé plody ovoce a jejich kůry, kůry dřevin, semena nebo bylinky. Vzhledem k jejich různorodosti a komplexnosti se ustálil právě tento anglický výraz, který je do jiných jazyků jen ontížně přeložitelný tak, aby zůstal srozumitelný.

Jak už je uvedeno výše, botanicals jsou pro každý gin unikátní a jejích složení patří k výrobnímu tajemství každého výrobce ginu. Jedná se o směs rostlinného původu – viz níže, která byla postupem času vyladěna každou značkou prakticky k dokonalosti.

Co vše obsahují botanicals:

• plody jalovce – úvodní obrázek
• koření
• bylinky
• květy rostlin
• kořeny rostlin
• květy rostlin
• kůru rostlin
• listy rostlin
• trávy
• plody rostlin
• ovoce
• semena

Ty nejčastěji používané botanicals lze nazvat tradiční a obsahuje je drtivá většina ginu:

• kořen anděliky lékařské
• kardamom
• semena koriandru
• lékořice lysá
• skořice
• kořen kosatce
• citrusová kůra

Základní ingredience a složení ginu

• Alkohol

Základní ingrediencí každého ginu je alkohol. Nejčastěji bývá obilného základu, ale výrobci jej destilují prakticky z čehokoliv, a tak vznikají giny na základě alkoholu z cukrové třtiny, brambor, hroznového vína, sladového ječmene a dalších surovin, které jsou typičtější pro jiné destiláty.

• Plody jalovce

Druhou pro gin naprosto nezbytnou ingrediencí jsou plody jalovce. V dnešní době na světě roste cca kolem 60 různých druhů této rostliny. Keře jalovce rostou, až na výjimky, pouze ve volné přírodě. A sběrači šišky sbírají ručně, což je nejen zdlouhavé, ale také drahé.

• Botanicals

Další pak přicházejí na řadu již výše zmíněné botanicals. To, kolik jich gin může obsahovat si stanovuje každý výrobce sám, zejména s ohledem na to, aby se chutí ginu odlišil od stávajících výrobců. Existují giny, které obsahují jen pár botanicals a to doslova, mohou být pouhé dvě. al existují i komplexní složité giny, u nichže se botanical počítají na vyšší desítky. Je to velmi individuální.

Botanicals určují, jak výrazná bude chuť jalovce a jaké další chutě či příchutě bude gin mít, jestli bude například více citrusový, květnatý nebo kořenitý. I v případě botanicals platí, že možnosti jsou prakticky neomezené, protože i v přírodě existuje obrovské množství použitelných rostlin a jejich částí a to nesmíme zapomínat na možnosti dávkování jednotlivých ingrediencí. Mezi nejtradičnější a nejčastěji používané botanicals patří kořen anděliky lékařské, kořen kosatce, kardamom, lékořice, skořice, semena koriandru či kůry citronů a pomerančů.

Původ ginu

První zmínky o kombinaci alkoholu, jalovce a koření jakožto produktu, který nebyl určen pro medicínské účely, pochází z roku 1495 z území dnešního Nizozemí. V počátcích 16. století byly slabé úrody vinné révy a kvůli tomu v oblasti Nizozemí vzrůstala popularita piva.

Netrvalo dlouho a začaly se objevovat i destiláty ze sladového ječmene a dalšího obilí. Pokud byl destilát následně ochucen nějakou další ingrediencí, přebíral název právě dané ingredience. Vznikl tak genièvre, což je francouzský název pro jalovec. Trochu známější může být nizozemské označení genever, které se objevuje ve slovnících už od roku 1672. A používá se dodnes.

Během osmdesátileté války objevili kouzlo geneveru Angličané, kteří tehdy bojovali po boku Nizozemců. Gin si oblíbili a převezli jej sebou přes Lamanšský průliv. Následně si pak slovo genever zkrátili na gin. Na konci 17. století král Vilém III. Oranžský v Anglii zákonem snížil daň z obilovin a položil tak základ pro nechvalně známé ginové šílenství v Londýně.

• Více se dočtete zde – Gin Craze – Ginové šílenství v Londýně počátkem 18. století – ALKOHOL DRINK.

Gin a legislativa

Mnoho kategorií alkoholu má jasně daná pravidla, je vázáno zákony nebo dokonce apelacemi, což jsou zákony, které upravují a stanovují geografické označení původu, aby byla zaručena konzistence produktů v dané kategorii.

Ale gin jako destilát má tato pravidla velmi benevolentní. Což mu umožňuje se výrazně lišit a tak se jedná o kategorii alkoholu velmi rozmanitou, různorodou a bohatou. Na druhou stranu to ale neznamená, že není vázána na žádný zákon a každý výrobce může označit za gin cokoliv si usmyslí.

Evropská regulace ginu

Platná evropská regulace číslo 110 z roku 2008 popisuje gin takto:

• Gin je jalovcovou lihovinou vyráběnou aromatizací organolepticky vhodného ethylalkoholu zemědělského původu jalovcovými plody. Pouze přírodní a/nebo přírodně identické aromatické látky mohou být použity pro výrobu ginu tak, aby chuť zůstala převážně jalovcová. Minimální obsah alkoholu je stanoven na 37,5 %.

Jak se gin pije

Není žádným tajemstvím, že gin se samostatně konzumuje pouze výjimečně a jedná se o maximálně jednotky procent. Často se jedná o degustátory a ginové nadšence a profesionály pohybující se ve světě alkoholu.

Drtivá většina konzumentů a milovníků ginu jej pije jakou součást koktejlu. Gin je tak jedním z mála destilátů, které se v drtivé většině případů rovnou s něčím míchají a málokdy pijí samostatně. Samozřejmě, že při tomto způsobu konzumace se rozdíly mezi jednotlivými giny částečně stírají. A poznat, zda je v koktejlu výborný nebo jen průměrný gin bývá pro běžné konzumenty poměrně obtížné.

Gin to jsou hlavně koktejly

Koktejlům dodává gin sílu a pak také specifickou jalovcovou chuť, který se gin od ginu liší.

Koktejlů z ginu je opravdu velké množství a troufnu si tvrdit, že žádný jiný alkohol nemá v koktejlech tolik variací a druhů jako gin. Ostatně posuďte sami.

• Více se dočtete zde – Koktejly z ginu – ALKOHOL DRINK.

Všechny díly

• O ginu 1/10 – Definice a složení ginu – ALKOHOL DRINK