Dělení vína 4/5 – Dle jakostní třídy

Publikováno: Autor:

Jakostní třídy dle českého zákona o vinohradnictví a vinařství.

V České republice se používá tzv. germánský systém zatřiďování vín. Ten je založen na (ne vždy platném) předpokladu, že čím je sladší mošt (má vyšší cukernatost), z nějž se bude víno připravovat, tím vyšší kvality výsledného vína se dosáhne. Cukernatost se měří v tzv. stupních normovaného moštoměru (°NM). Jeden °NM odpovídá přibližně koncentraci 10 g cukru v 1 litru moštu.

Stolní víno

Víno bez dalšího označení (do roku 2011 stolní víno) se vyrábí z hroznů sklizených na území kteréhokoli státu EU, které dosáhly cukernatosti nejméně 11 stupňů normalizovaného moštoměru (°NM), nebo rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných ve kterémkoli státě EU. Ke zpracování mohou být použity také hrozny neregistrovaných odrůd vysazených před 1. 9. 1995. Víno nesmí být označováno názvem odrůdy (pokud není zastoupení jedné odrůdy alespoň 85 %) ani názvem vinařské oblasti (pokud alespoň 85 % nepochází z jedné oblasti).

Zemské víno

Zemské víno musí být vyrobeno z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky, které jsou vhodné pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti nebo z odrůd, které jsou uvedeny v seznamu odrůd stanovených prováděcím právním předpisem. Cukernatost hroznů, z nichž je víno vyrobeno, musí být nejméně 14 °NM. Označuje se jako:

  •  Moravské zemské víno
  •  České zemské víno.

Jakostní víno

Jakostní víno se vyrábí z vinných hroznů, sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti a v téže oblasti musí být víno i vyrobeno. Cukernatost hroznů musí být nejméně 15 °NM a výnos vinice nesmí překročit 14 t/ha. Hrozny či mošt pod 19°NM se mohou dosladit řepným cukrem. Jakostní víno bývá kromě základních údajů označeno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu. Je vyráběno ve dvou druzích:

  • Odrůdové jakostní víno s určeným názvem odrůdy vína na obalu, ze které bylo vyrobeno a musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z této odrůdy.
  • Známkové jakostní víno, které smí být vyráběno smísením odrůdových jakostních vín.

Jakostní víno s přívlastkem

Jakostní víno s přívlastkem musí být vyrobeno z hroznů sklizených v jedné vinařské podoblasti a v téže oblasti i vyrobeno. Výnos vinice nesmí překročit 14 t/ha. Na kvalitu vinice i kvalitu výsledného vína existují ještě další požadavky, na jejichž splnění dohlíží Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která jediná je oprávněna víno zatřídit.

  • Kabinet: vyrábí se z hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 19 °NM.
  • Pozdní sběr: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 °NM.
  • Výběr z hroznů: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 °NM.
  • Výběr z bobulí: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 27 °NM.
  • Výběr z cibéb: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 32 °NM.
  • Ledové víno: vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 °NM.
  • Slámové víno: vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 °NM. Vykazuje-li však mošt již po 2 měsících cukernatost nejméně 32 °NM, může se provést lisování.

Některé další tradiční výrazy užívané k označování vín

  • Bolrytický sběr: jakostní víno s přívlastkem druhů výběr z hroznů nebo výběr z bobulí nebo výběr z cibéb, které bylo vyrobeno z hroznů, které byly aspoň z 30 % napadeny ušlechtilou plísní šedou Botrytis cinerea P.
  • Bariqque: víno zrálo nejméně 6 měsíců v dubovém sudu o objemu 225 litrů, který nebyl používán pro výrobu vína déle než 36 měsíců
  • Sur lie nebo též zrálo na kvasnicích nebo školeno na kvasnicích anebo krášleno na kvasnicích: víno při výrobě bylo ponecháno na kvasnicích po dobu nejméně 6 měsíců.

Vína originální certifikace (VOC)

Jakost vína je zaručována tím, že jde o víno typické pro konkrétní lokalitu (musí být stejná nebo menší než vinařská podoblast) a její podmínky a prošlo hodnocením kolegia hodnotitelů z řad členů příslušného sdružení. Povolení označovat vína jako VOC získávají od Ministerstva zemědělství vinařské spolky, které pro to musí splnit několik podmínek. Ministerstvo zemědělství také činnost těchto spolků dozoruje. Víno VOC je typickým představitelem původu hroznů, místa svého vzniku a vinařské tradice, často se specifickými pěstitelskými a vinařskými pravidly a má jedinečný vzhled, aroma i chuť. V naprosté většině je odrůdové, přičemž přípustné odrůdy stanoví sdružení.

Vína VOC musí odpovídat alespoň jakostním požadavkům pro jakostní víno, jejich zatřídění ale neprovádí příslušný státní dozorový orgán, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ale zatřiďují je jednotlivé spolky prostřednictvím degustátorů nominovaných spolkem za splnění určitých podmínek. Víno odpovídající charakteristice VOC může být označené VOC, víno jakostní, případně přívlastkové, nebo zemské víno, nebo dokonce i jen víno, neboť je na volbě vinaře, zda požádá o zatřídění vína odpovídajícího požadavkům na víno VOC spolek VOC nebo Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, případně zda jej zatřídit nenechá.

Sdružení VOC je v ČR třináct, a to tato (jsou uvedena podle data vzniku):

  • Znojmo (2009)
  • Mikulov (2011)
  • Modré Hory (2011)
  • Pálava (2012)
  • Blatnice (Cech blatnických vinařů) (2013)
  • Valtice (2015)
  • Mělník (2015)
  • Slovácko (2016)
  • Hustopečsko (2016)
  • Kraví Hora (2017)
  • Bzenec (2017)
  • Mutěnice (2018)
  • Vinice Velké Pavlovice (2019)

Podíl na trhu všech VOC spolků činí méně než 1% celkového trhu s víny.

Všechny díly