Prohibice v USA 1/5 – Příčiny
28. října 1919 je den, kdy americký kongres schválil tzv. Volsteadův zákon, který po odsouhlasení 18. dodatku americké ústavy, od 17. ledna 1920 zakázal výrobu, prodej, darování, držení, dopravu a konzumaci alkoholu.
V dnešním prvním díle článků o americké prohibici se blíže podíváme na příčiny toho, proč k uzákonění prohibice vůbec došlo.
Ženská hnutí v USA
Hnutí propagující umírněnost v pití se ve vyspělých státech objevila podle historiků již v 19. století. Jednalo se většinou o snahy prosadit vyšší daně z alkoholu pro výrobce a prodejce. Do Spojených států však první prohibiční zákon pronikl již v roce 1735, když byl ve státě Georgie zakázán prodej rumu a dalších destilátů.
Zákon však nebyl respektován, a proto byl o sedm let později zrušen. Další zákaz se v USA objevil ve státě Maine v roce 1846. Po americké občanské válce hnutí za abstinenci nabylo na síle opět v první polovině 20. století a hlavními tahouny byly různé ženské spolky a církev.
Tady se opět potvrzuje pořekadlo „kam čert nemůže, tam nastrčí ženu“.
V té době byla Amerika plná barů, náleven a salonů, kde se ve velkém popíjela whisky, bourbon i levné kořalky.
To bylo skutečně trnem v oku nejen katolickým organizacím, ale také mnoha ženám, které doma snášely opilecké výpady manželů a otců a pro které mnohdy alkoholismus jejich příbuzných znamenal pád do chudoby.
Rychle proto přibývaly spolky na podporu zákazu alkoholu, které organizovaly samy ženy a u církve nacházely zastání a podporu. Tvrdily, že alkohol ničí rodiny a rozvrací společenskou morálku.
Wets vs. drys
Podle některých měla alkoholová zdrženlivost přinést lidem štěstí, blahobyt a prosperitu. Myšlenka se nemálo Američanům zalíbila. Zastánci alkoholu byli přezdíváni „wets“ a odpůrci „drys“. Podle anglických výrazů pro mokré a suché.
Protesty proti konzumaci alkoholu
Zásluhu na přijetí zákona měly zejména dvě organizace a bigotnost tehdejší doby.
- Unie žen za křesťanskou střídmost
Členky Unie bojovaly proti alkoholu zprvu společnými modlitbami před salony a bary, což však příliš nepomáhalo, proto útočily na nálevny klacky a kamením.
Členky viděly alkohol jako původce všeho zla a požadovaly jeho naprostý zákaz. Tady zjevně křesťanské hodnoty musely ustoupit před militarismem.
- Liga proti výčepům
Věnovala se zejména demonstracím a lobbingu.
Politikům, kteří ji slíbili podpořit, pomáhala s předvolební kampaní a dodávala voliče. Politici za to schválili zákon, který navrhl republikán Andrew J. Volstead, ale jehož autorem byl ve skutečnosti Wayne Wheeler, vůdce Ligy proti výčepům.
Volsteadův zákon
(Volstead Act)
Zákon to byl mimořádně tvrdý. A alkoholický nápoj definoval jako nápoj s více než půlprocentním obsahem alkoholu. Alkohol se tak směl vyrábět už jen pro potřeby produkce léků nebo drogerie. Výjimku měli vinaři, kteří mohli v omezeném množství vyrábět víno pro svou vlastní spotřebu. Také mešní víno a košer víno určené pro židovské obřady.
Hned po zavedení prohibice prodeje těchto vín raketově stouply. Není asi třeba dodávat, že většina se jich rozhodně nevypila při svatém přijímání nebo šabatové večeři.
Psal se rok 1917 a Spojené státy americké vstupují do první světové války. Aby se předešlo nedostatku obilí a potížím se zásobováním armády, legislativa zakazovala (nebo výrazně omezovala) využití klíčových surovin k výrobě alkoholu. Platil také zákaz prodeje a podávání alkoholických nápojů vojákům.
Ve stejném roce Kongres předložil k ratifikaci 18. dodatek, který zakazoval výrobu, distribuci a prodej alkoholických nápojů. Přestože byla stanovena sedmiletá lhůta, novela obdržela podporu nezbytných tří čtvrtin amerických států za pouhých 11 měsíců.
Předložený dodatek byl ratifikován již 29. ledna 1919, přičemž 18. dodatek vstoupil v platnost 16. ledna roku 1920. Než se tak ale stalo, přes 30 států již přijalo vlastní legislativu.
V příštím díle tohoto seriálu o americké prohibici se podrobněji podíváme na bezprostřední následky pro celou americkou společnost, které mělo přijetí Volsteadova zákona.
Všechny díly
