Řecko jako vinařská oblast 1/2
O řeckém vinařství
Řecko lze považovat za jednu z kolébek vinařství a v řecké historii hraje kultura vína významnou roli již od dob starověkého Řecka. Archeologické nálezy po celém Řecku dokazují, že se víno pěstovalo již před 6.500 lety. Řecká vína patří k nejkvalitnějším díky výborným klimatickým podmínkám.
Pěstují se zde také místní odrůdy, které nalezneme pouze v Řecku. Celková plocha vinic je cca 190 tisíc hektarů a roční produkce se pohybuje kolem 5 mil. hektolitrů vína.
Řecká vína jsou typická vína jižního typu. Vedle vína se v Řecku ve velkém pěstují olivy a ovoce. Výroba a export vína hraje důležitou roli v místním hospodářství.
Historie řeckého vinařství
Počátky pěstování a výroby vína v Řecku je staré 6.500 let. Řecko je zemí s druhou nejstarší historií pěstování a výroby vína. Staří Řekové znali nutriční hodnoty vína, které se stalo nedílnou součástí jejich jídelníčku.
Kultura vína byla pro starověké Řeky zakotvena v božstvu. Bůh vína Dionyssus (syn Dia a Semeli) byl jedním z nejvíce uctívaných řeckých bohů. Ve starém Řecku se pořádaly populární slavnosti vína „Anthestiria“ (festival květin) – starověká řecká vína byla známá pro jejich květinové aroma.
Starověcí Řekové milovali „sympozia“, shromáždění, kde probíhaly filozofické diskuze při pití vína ředěného vodou. Hippokrates používá víno pro léčivé účely. Řecké víno ovlivnilo dějiny vinařství Itálie, Francie i Španělska. Řecká vína byla dobře známa po celém Středomoří.
Nejstarší „vinařské“ archeologické nálezy pocházejí z Kréty – vykopávky lisu a různých nádob na víno, které jsou z doby 3000 let př. n. l. V roce 1600 př. n. l. náhle mizí řecká minojská civilizace. Další důležitá civilizace, mykénská, se koncentrovala na řecké pevnině (1600 – 1100 př. n. l.). Žádaná vína v této době pocházejí z ostrovů v Egejském moři.
Řekové si uvědomují významný vliv vína na obchod a jako první začínají pro vína používat označení původu. Staří Řekové zavedli vinařské techniky i do svých kolonií v Itálii a na Sicílii (8. století př. n. l.) a později do Francie a Španělska. Italské hrozny Aglianico, Aleatico, Greco di Tufo, Malvasia di Candia, Malvasia Bianca, Moscato a Moscatelli jsou původně řecké odrůdy. V letech 500 – 300 př. n. l. vládnou Atény celému světu a expanze řeckého vína se rozšiřuje do severní Evropy a oblasti Černého moře.
Se stoupajícím římským vlivem dochází k rozšiřování vinic po celé Evropě. Další vzestup řeckých vinic a vinařských oblastí přichází s byzanskou érou. Ortodoxní křesťanství bylo úzce spojeno s konzumací vína během náboženských obřadů. V průběhu křížových výprav se řecké víno dostává do širšího povědomí mnoha Evropanů, kteří preferují muškátová vína. Muškátová vína se ve 13. století začínají pěstovat i v jižní Francii.
Nejpopulárnějšími řeckými vinicemi v této době jsou Kréta, Kypr, Lesbos, Samos, Evoia a Peloponés. Koncem tohoto období dochází k utlumení řeckého vinařství. Vinařství je vyhrazeno mnichům v klášterech. V 13. až 16. století jsou regiony Řecka pod vlivem západní Evropy. V této době se stává nejpopulárnějším vínem Malvasia.
Během vlády Osmanské říše dochází vlivem islámu k úpadku. Turecká okupace Řecka trvala více než 400 let. Vlivem vysokých daní na víno opouští mnoho vinařů své vinice. Po ukončení turecké okupace (1821) jsou řecké vinice vypáleny a poničeny. Zemědělství se soustředí na pěstování černého rybízu.
Výsadba nových vinic začíná až po roce 1870, kdy byly francouzské vinice napadeny révokazem.
Po roce 1883 se francouzské vinice zotavují a francouzská vláda uvalila vysoká cla na dovoz rybízu, což mělo za následek naprostý kolaps. V roce 1898 se révokaz rozšířil i do Makedonie a vinařských oblastí Řecka. Farmáři až po roce 1900 vysazují nové vinice a zavádějí nové technologie pěstování a výroby vína.
Další katastrofou pro řecké vinohradnictví byly balkánské války ve 20. století, později 2. světová válka a nakonec řecká občanská válka (1947-49). Rozvoji vinohradnictví později pomohl cestovní ruch. V dnešní době má za sebou řecký vinařský průmysl ohromnou modernizaci a velké investice do moderních technologií výroby vína.
Vinařské oblasti Řecka
- Thrákie
- Makedonie (Severní Řecko) – Naoussa, Goumenissa, Amindeo, Chalkidiki, Epirus – Metsovo, Zitsa Thesálie – Anhialos, Mesenikola, Rapsani Centrální Řecko – Attika, Attalandi, Euboea, Nalkida, Yialtra
- Peloponés – Mantinia, Nemea, Patra
- Kréta – Archanes, Dafnes, Peza, Sitia
- Ionské ostrovy – Kefalonie, Kerkyra, Lefkada, Zakynthos
- Egejské ostrovy – Lymnos, Mykonos, Paros, Rhodos, Samos, Santorini
Všechny díly
