Gin s tonikem – koktejl GT
Gin s tonikem je naprosto geniální koktejl, nejen skvělou chutí, ale už jen svojí jednoduchostí. Já osobně se domnívám, že v jednoduchosti je krása a dokonalost a výborný koktejl se nemusí skládat z deseti ingrediencí a paraplíčka k tomu (jako kolega Jirka Ovečka). Koktejl je tak oblíbený, že se pro něj vžilo jméno GT, tedy gétéčko.
Tento míchaný nápoj v sobě spojujete hořkost chininu v toniku, kyselou štiplavost citronu a chuť jalovce v ginu. Spojením všech těchto chutí vznikl osvěžující koktejl, který ocení zejména milovníci hořkých chutí.
Náročnost přípravy koktejlu GT
Je velmi jednoduchá, jednotlivé suroviny se lijí přímo do sklenice na led a lehce promíchají.
Recept na přípravu koktejlu GT
- Připravíme si potřebné ingredience
- Gin (0,5 dl)
- Tonik (1 dl)
- Kostky ledu
- Plátek citronu, nebo limetky na zdobení, míchátko, slámku
- Do sklenice na longdrink – malý tumbler (cca 0,35 l) vložíme led až po okraj
- Přidáme gin a dolijeme tonikem
- Lehce promícháme barovou lžičkou
- Nad koktejlem rozlomíme kousek kůry citrusu, abychom ho ovoněli esenciálními oleji
- Na závěr ozdobíme plátkem citronu či limetky a můžeme přidat míchátko a slámku
- Drink je hotov
Původ a historie koktejlu GT
V 19. století si Britové kolonizující Indii nevěděli rady s malárií. Jako prevence funguje pouze kůra z chininovníku. Jenže rozvar z něj je samostatně skoro nepitelný. Jak už z historie několika koktejlů víme, námořníci si vždy umí poradit. Pro lepší chuť si do rozvaru přidávají gin, cukr a limetu. A první Gin and Tonic je na světě. Velice hořká chuť chininovníku je sražena limetou a klasickým Navy ginem britského původu.
V roce 1870 pak přišel na svět první perlivý tonik od dnes již legendární značky Schweppes.
Od té doby se tato kombinace posunula na úplně jinou úroveň. Vznikají různé variace ochucených toniků s ginem, ochucených ginů s neochucenými toniky, a přidávají se různá koření pro podpoření chuti. Používají se i různé poměry ginu k toniku.
Je považován za osvěžující letní drink.
Závěr
Gin s tonikem se řadí k tradičním koktejlům a má i několik modernějších alternativ.
Poměry mezi jednotlivými ingrediencemi lze upravit podle chuti, nejčastěji používané jsou gin do toniku 1:1, 1:2, 1:3 nebo 2:3.
Např. Španělé používají vlastní variantu tohoto koktejlu – používají balonové sklenice a přidávají do něj nejrůznější ovoce, nebo dokonce bylinky či zeleninu, které umocňují chuť ginu. Nápoj pojmenovali Gin Tónica.
