Dělení Piva 3/4 – Pivní styl

Dalším důležitým parametrem pro dělení piva po Stupňovitosti a Barevnosti je Pivní styl, který si představíme v tomto článku. S ním souvisí i způsob kvašení piva.

Způsoby kvašení

  • Svrchně kvašená piva – svrchně kvašená piva vznikají při teplotách okolo 15 – 20 °C s využitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Jedná se například o: ale, pšeničné pivo, stout, porter, trappist
  • Spodně kvašená piva (ležáky) – spodně kvašená piva vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách pohybujících se v rozmezí 8 – 14 °C. Kvašení se účastní kvasinky Saccharomyces pastorianus – např. Pilsner, Bock, Märzen, piva bavorského typu
  • Spontánně kvašená piva – v historii jediný způsob kvašení piva – zkvasí se tím, co je ve vzduchu a tím, co zbude v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii, v některých částech Francie a Nizozemí. Např. Lambik, Gueuze, Kriek, Frambozen, Faro

Pivní styl

Svrchně kvašená piva obvykle kvasí při teplotách kolem 15–20 °C, někdy však i vyšších. Ve většině případů vytvářejí na povrchu kvasícího piva pěnu způsobenou stoupajícím CO2 spolu s kvasnicemi. Od toho se tato piva nazývají svrchně kvašená. Doba kvašení těchto piv se obvykle pohybuje kolem tří týdnů, v některých případech však mohou kvasit i několik měsíců.

  • Ale („Ejl“) – jedná se o nejběžnější styl svrchně kvašený piv. Piva můžou mít rozličnou barvu i stupňovitost. „Ejly“ se vyznačují širokou škálou chutí a vůní, často zanechávají po vypití tóny citrusů či rozličných koření. S označením ale se lze setkat i v souvislosti s označením i celé skupiny svrchně kvašených piv. „Ejly“ se dělí především podle oblastí, kde byly uvařeny.
    • Ale anglo-amerického typu
      • Pale Ale (světlý ejl) – plné pivo se zlatou až tmavě měděnou barvou a s plnou chutí s ovocnými tóny
      • Brown Ale (tmavý ejl) – plné až silné pivo tmavě jantarové až hnědé barvy, chuť obvykle zabarvena čokoládově či oříškově, vařeno z tmavých sladů
      • Mild Ale (mladý či lehký ejl) – výčepní pivo obvykle světlé barvy s nižším obsahem alkoholu
      • India Pale Ale (světlý chmelený ejl) – vychází k klasického pale ale, ale je více chmelené, čemuž odpovídá i jeho chuť, v amerických verzích má pak toto pivo mnohem vyšší obsah alkoholu
      • Old Ale (starý ejl) – silné pivo tmavě jantarové až skoro černé barvy, sladová chuť s podtóny rybízu či hrozinek, proces kvašení může trvat i několik let
      • Cascadian Dark Ale (tmavý ejl) – silné pivo tmavé barvy, jedná se o tmavou verzi Indian Pale Ale
      • Strong Ale (silný ejl) – silné pivo tmavé jantarové barvy s vyšším obsahem alkoholu
      • Amber Ale (polotmavý ejl) – plné až silné pivo měděné až hnědé barvy s chmelovou chutí
    • Ale belgicko-francouzského typu
      • Tripel – silné pivo žluté až zlaté barvy, s vysokým obsahem alkoholu, chuť kvasnicová, kořenná
      • Strong Dark Ale (silný tmavý ejl) – silné pivo tmavé jantarové barvy s vyšším obsahem alkoholu
      • Dubbel – klášterní silné pivo, tmavé barvy s výraznou ovocnou a obilnou chutí
      • Saison
      • Flanders Red Ale (vlámský červený ejl) – plné pivo tmavě červené až hnědé barvy, trpké až kyselé chuti
      • Quadrupel – velmi silné pivo, tmavší barvy vyzrálé ovocné chuti
    • Ale německého typu
      • Altbier (staré pivo) – pivo bronzové čiré barvy, jemné nahořklé chuti
      • Kölsch (kolínské pivo) – pivo s bledou slámově žlutou barvou a jemnou ovocnou chutí a vůní
      • Roggenbier (žitné pivo) – pivo vařené ze sladu, který obsahuje vysoký podíl žita (okolo 50 %, někdy i 65 %)
  • Stout – tato piva jsou charakteristická hustou pěnou, tmavou barvou a příchutí po praženém sladu, někdy s ovocnou příchutí. Často se jedná o silná piva (podíl alkoholu může být i 8%).
    • Imperial Stout (silný stout) – pivo černé barvy s čokoládovými tóny
    • Milk/Cream Stout (mléčný/krémový stout) – pivo černé barvy s výrazně nasládlé
    • Extra/Foreign Stout – plné pivo černé barvy
    • Dry Stout (suchý stout) – silné pivo černé barvy
    • Oatmetal Stout (ovesný stout) – pivo černé barvy s použitím ovesných sladů
  • Pšeničné pivo – při vaření těchto piv se užívá také pšeničných sladů (minimálně 30 %). Piva vynikají hustou pěnou, zpravidla kalnou barvou a obilnou příchutí často ovocným podtónem (citron, banán).
    • WitBier (bílé pivo) – plné nebo výčepní pivo, bledé barvy, ovocné chuti, při vaření se používá nesladovaná pšenice
    • Dunkelweizen (tmavé pšeničné pivo) – tmavé pšeničné pivo vařené za užití tmavých sladů
    • Hefewizen/Weissbier (pšeničné pivo) – klasické pšeničné pivo původem z Bavorska
    • Kristalweizen (čiré pšeničné pivo)
    • Weizenbock (pšeničný kozel)