Horké koktejly 2/9 – Svařené víno, teorie svařáku
Svařené víno, lidově nazýváno jako svařák, je horký kořeněný nápoj z vína, který je obvykle doplněn sladidlem a nějakým citrusem, nejčastěji se jedná o plátky citrónu či pomeranče.
V současnosti svařené víno neodmyslitelně patří k tradičním vánočním nápojům nejen u nás, ale i ve spoustě dalších zemí světa. Není moc lidí, kteří nemají rádi během vánoc svařené víno. Pijí ho dokonce i lidé, kteří se po celý rok jinak alkoholu důsledně vyhýbají.
Je sladké, horké, voňavé a při pití vás zahřeje. pro mnohé je to vůbec to nejlepší zimní pití na světě. Pití, které vás pohladí i zahřeje. A po jednom hrníčku, či po dvou vás konečně zaplaví ta správná vánoční nálada.
U svařeného vína existuje mnoho způsobů jeho přípravy. Do svařáku vždy patří nějaké sladidlo, používá se také různé koření a pak samozřejmě víno. Jaké víno použít, to je vždy tak trochu alchymie. Ale to vše si objasníme v tomto článku.
Jaké víno se hodí na přípravu svařeného vína
Základem většiny svařáků je červené víno, ale i zde se najdou alternativní recepty, tedy použití vína bílého, růžového či portského. Zatím nejsou veřejně známy případy svařování vín šumivých či perlivých.
I když se v posledních letech experimentuje s různými druhy svařáku, nejoblíbenější je jednoznačně ten z červeného vína. Proč tomu tak je, není známo. Možná je to tím, že přes léto lidé pijí spíše vychlazená lehká bílá vína a na zimu chtějí změnu v podobě horkého červeného vína. Znát je to především na vánočních trzích, kde jen zřídkakdy naleznete stánek, který by nabízel svařené víno z růžového či bílého vína.
Mezi konzumenty svařeného vína panují v zásadě dvě zcela protichůdné teorie jaké víno lze do svařáku použít:
- Ta nejlevnější – zde jsou především historické konotace, kdy se dřívějších dobách nouze prostě nic nevyhazovalo a vše se upotřebilo. Proto pokud vinař vyrobil víno, které se pro svojí nízkou kvalitu nedalo prakticky pít studené, použil ho pro výrobu vína svařeného, kdy se jeho chuť přidáním koření, sladidla a ovoce prostě vylepšila tak, že už bylo pitelné. Vyznavači této teorie nakupují v supermarketech co nejlevnější vína balená v tetrapaku, nebo PET lahvích a mnohdy si ani nevšimnou, že to jsou vína ovocná, nikoliv vyrobená z révy vinné.
- Pouze kvalitní přívlastková – toto je druhý extrém, který panuje mezi konzumenty svařeného vína. Tito mnohdy pod vlivem tzv. televizních kuchařů, různých foodblogerů a propracovanému vinařskému marketingu si osvojují teorii, že pouze z co nejkvalitnějších surovin lze dojít k dobrému výsledku. Vyznavači této teorie navštěvují vinařství a nechávají si doporučit drahá vína, ze kterých pak připravují vína svařená.
Tohle je ale postup tzv. ode zdi ke zdi.
Jaké víno použít do svařáku
Základem svařeného vína je samozřejmě tiché víno, které by nemělo být úplně špatné, ale zase nemusí být nějak extra vysoce kvalitní, či snad vysoce jakostní. V leckterých receptech se sice radí použít jakýkoliv typ vína, klidně i to z krabice, jelikož svařák levné víno snese. To ale není pravda, špatné víno ani cukr, ani koření nezachrání, a proto je pro svařák vhodné volit zlatý střed.
Jak už je uvedeno výše, historicky původní záměr, proč se svařené víno začalo vařit nebyl zahřát tělo něčím lahodným, tak jak je tomu dnes. Dříve se tímto způsobem napravovalo nepovedené či nekvalitní víno, aby se vůbec dalo zkonzumovat.
Do svařeného vína se nejlépe hodí vína s výraznými ovocnými tóny, mohou být i mladá, protože u nich je primární chuť ovoce mnohem patrnější, než u zralejších vín.
Racionální volbou bávají tzv. bag in box balení vína, ta jsou na přípravu této vánoční speciality ideální. Balení má většinou od tří přes pět, deset až do dvaceti litrů. Víno lze velmi dobře skladovat bez ztráty kvality i otevřené a vína takto balená mají nejlepší poměr ceny a kvality.
Svařené víno může být bílé i růžové
Experimentování při volbě vína se meze nekladou.
- Bílý svařák – bývá sušší a lehčí. Použijte na něj stejné koření jako na červený a přidejte trochu pomerančové šťávy nebo sušenými jablky.
- Růžový svařák – potřebuje chuťově doladit, nejlépe kombinací citrusů.
Nezapomeňte na důležité pravidlo
Víno se nikdy nesmí vařit, nebo ohřát nad 78 stupňů Celsia. V takovém případě se totiž začne odpařovat z vína veškerý alkohol. Proto se má svařák pouze lehce ohřívat a podávat o teplotě mezi 60 – 70 stupňů Celsia.
Z tohoto pravidla platí samozřejmě výjimka a to pokud připravujete svařené víno pro abstinenty. jeho ohřátím ho snadno a elegantně zbavíte alkoholu.
Koření do svařeného vína
Nedílnou součástí svařeného vína je kombinace různorodého koření. A právě všechno koření, které se používá při přípravě svařeného vína, má protizánětlivé účinky.
Koření je to, co dodává svařenému vínu tu správnou chuť i vůni. Bez koření by to bylo jen sladké horké cosi. Zopakujeme zde, že koření se musí vařit, jinak nepustí silice. Je nutné tedy nejprve připravit vývar z koření. Zde se dělá nejvíc chyb. Do horkého vína opravdu nestačí koření jen namočit a nechat vyluhovat. To ale opravdu nestačí. málo.
Je sice efektní, pokud vám do horkého svařeného vína obsluha vloží svitek skořice, kterým si ho můžete zamíchat, ale to je tak vše. Do vína se z tohoto svitku žádná chuť skořice nedostane a svitek skořice pravděpodobně poté skončí nevyužitý v odpadu a to je škoda.
Vyhněte se také instantním kořenícím směsím na svařené víno. Je to jako polévka z pytlíku, nikdy nedosáhne kvalit originálních surovin. Použití konkrétního koření záleží vždy na druhu receptu.
Nejčastěji se do svařeného vín přidává:
- Skořice
- Hřebíček
- Muškátový květ
- Muškátový oříšek
- Badyán
Ovoce do svařeného vína
Kromě koření je to právě ovoce, která dodává svařenému vínu chuť. Ovoce lze použít jak čerstvé, tak i sušené,
Nejčastěji se používají:
- Citrusy – zde je vhodné použít i kůru, kterou nechte svařit s kořením.
- Rozinky – víno báječně ochutí
- Jablka – mohou být i sušená
- Ostatní ovoce (sušené švestky, hrušky, ad.)
Sladidlo do svařeného vína
Cukr sice případné nedostatky vína zakryje, může se však stát, že vás bude druhý den pekelně bolet hlava. U sladidla platí, že méně je více. Proto slaďte víno přiměřeně.
Použít lze v zásadě jakékoliv sladidlo:
- Řepný cukr
- Třtinový cukr
- Cukrový sirup
- Karamelizovaný cukr
- Med
- Stévie
- Ad.
Pozitivní účinky svařeného vína
Asi znáte hřejivý efekt svařeného vína. V zimě prý neexistuje na zahřátí nic lepšího.
Tvrdí se, že svařené víno má víno antiseptické účinky, rozšiřuje cévy a pomáhá na chudokrevnost. Dále prý posiluje imunitu, způsobuje lehké zvýšení tlaku a pomáhá při trávení.
Mírná konzumace červeného vína může být zdraví prospěšná, neboť víno má antioxidační vlastnosti a snižuje kardiovaskulární stres. Výzkum potenciálních přínosů vína pro zdraví ukazuje, že konzumace červeného vína v malém množství může přispět ke zvýšení dobrého HDL cholesterolu.
I když to vypadá, že svařené víno oplývá zdraví prospěšnými vlastnostmi, rozhodně bychom neměli zapomínat na to, že jde v první řadě o alkohol. Pro mnoho lidí tak stále možné výhody nepřevažují nad riziky.
Všechny díly
- Horké koktejly 1/9 – Úvod do problematiky – ALKOHOL DRINK
- Horké koktejly 2/9 – Svařené víno, teorie svařáku – ALKOHOL DRINK
- Horké koktejly 3/9 – Svařené víno, recepty na svařák – ALKOHOL DRINK
- Horké koktejly 4/9 – Punč a teorie o punči – ALKOHOL DRINK
- Horké koktejly 5/9 – Recepty na přípravu punče – ALKOHOL DRINK
- Horké koktejly 6/9 – Teorie o přípravě grogu – ALKOHOL DRINK
- Horké koktejly 7/9 – Receptury na přípravu grogu – ALKOHOL DRINK
- Horké koktejly 8/9 – Horká medovina, cider i pivo – ALKOHOL DRINK
- Horké koktejly 9/9 – Kávy s alkoholem, Bombardino, ad. – ALKOHOL DRINK