Košer víno 1/2
Pro výrobu vína s označením košer platí určitá pravidla. Košer víno lze vyrobit jen v souladu s předpisy judaismu ověřenými rabínem a pod pečlivým dohledem pravověrného žida či židovky. Nikdo jiný se nesmí vína během celého procesu dotknout počínaje lisováním hroznů, odebíráním vzorků a konče lahvováním. Co je košer víno, jak se vyrábí a jak vinaři ve Svaté zemi dodržují biblická přikázání si ukážeme v tomto článku.
Samotné slovo košer (kosher)
Význam hebrejského slova košer je čistý, ryzí, vhodný či správný a ve spojení s pokrmy a nápoji znamená též splnění určitých požadavků.
Některé potraviny jako zelenina nebo ovoce (např. vinné hrozny) jsou neodmyslitelně košer, zatímco jiné musí teprve splnit určitá kritéria, aby byly způsobilé pro košer certifikaci. V židovském náboženství je košer víno nápoj rituálně čistý, vyrobený v souladu s předpisy judaismu ověřenými rabínem.
Košer víno
Pro košer vína platí podle vinařského zákona daná pravidla pro výrobu a označení na etiketě. To znamená, že chce-li tuzemský vinař označit své víno jako košer, musí nejprve získat písemný souhlas příslušné církve.
Pokud by jej nezískal a přesto vyráběl a distribuoval vína pro liturgické účely označená košer, porušuje tím vinařský zákon a za tento správní delikt mu hrozí pokuta. Pro výrobu košer vína může mít vinařství i několik certifikátů od různých židovských skupin a hnutí.
Použití košer vína
Košer víno má použití nejen při židovských bohoslužbách, ale i pro běžnou spotřebu.
Košer víno se používá při velikonoční pesachové večeři, při slavení svátku Purim a také při bohoslužbě na konci večerní modlitby v synagoze k přivítání šabatu.
Především je ale košer víno určeno k běžné spotřebě pravověrnými židy.
Židovské svátky
Purim
Historické události, které stojí v pozadí svátku Purim, se staly zdrojem známého úsloví opít se, jak zákon káže nebo také přeneseně opít se pod obraz (Boží). Purim se slaví jako připomínka událostí, které se odehrály za vlády perského krále Achašveroše (4. stol. př. n. l.). Příběh vypráví o Ester, dívce židovského původu, která zachránila Židy z perského zajetí a překazila tím plány vezíra Hamana, králova mudrce.
Ten chtěl Židy sprovodit ze světa a s nimi i svého zarytého nepřítele Mordechaje, strýce a pěstouna Ester. Doslovný význam slova purim znamená kostky či hazardní hra a je připomínkou Hamanova metání losů, kterými chtěl určit nejvhodnější den pro svůj plán. Pravověrný žid má v tento den zákonem přikázáno se opít košer vínem tak, že nerozezná jméno požehnaného Mordechaje od prokletého Hamana.
Pesach
Jeden z vůbec nejstarších židovských svátků a připomíná vyjití Izraelitů z egyptského otroctví. Chag ha-macot neboli Svátek nekvašených chlebů je jeden ze čtyř hebrejských názvů, které se pro tento svátek používají. Podle Tóry Izraelci opustili Egypt tak rychle, že jim nestačilo vykynout těsto připravené k pečení chleba. Upekli proto chléb z těsta nevykynutého.
Po celý svátek proto židé nesmí jíst nic, co vzniklo kvašením a vykynutím z pěti druhů obilovin (pšenice, ječmen, žito, oves a špalda) a naopak pouze z nich lze upéct nekynutý chléb zadělaný vodou. A jak je to s vínem? Košer víno určené pro Pesach nesmí přijít do styku s žádnými obilovinami, kynutými potravinami a prakticky žádnými potravinami, které nejsou certifikovány jako košer pro Pesach. To se týká i kvasinek, které by byly odvozené z uvedených obilovin.
Pěstování révy vinné a biblické zákony
Na pěstování révy včetně sklizně se mohou podílet i nežidé. Producenti košer vín v Itálii, Francii a dalších zemí kolem Středozemního moře a v Kalifornii se musí řídit především přísnými výrobními předpisy. V Izraeli neboli Svaté zemi, se vinaři vyrábějící košer víno musí řídit ještě čtyřmi zemědělskými zákony, které pochází z biblických časů.
Orlach (Orlah)
Košer víno se nesmí vyrábět z hroznů panenské sklizně tedy po prvních třech letech, neboť kořenový systém keřů není ještě dostatečně vyvinut, což se může odrazit v kvalitě vína. Vinné hrozny se proto sklízí až čtvrtým rokem a ve třetím roce se odstraňují poupata, aby se zabránilo tvorbě hroznů. Pokud hrozny při sklizni spadnou na země, není povoleno je sebrat, nebo´t již nejsou košer.
Kilai Haʼkerem
Tímto starodávným příkazem se zakazuje mísení druhů. Při pěstování vína nesmí být ve vinici vysazeny jiné druhy ovoce než vinná réva.
Šmita (Shmittah) čili šabatový rok
Toto biblické přikázání z třetí knihy Mojžíše praví, že každý sedmý rok se veškerá zemědělská půda včetně vinic a sadů ve Svaté zemi nechá ležet ladem a odpočívat; vinice se neprořezávají a hrozny na výrobu vína nesklízí.
Terumot a Ma’aserot
Představuje symbolické obřadní vylití 1 % vyrobeného vína na památku bývalého desátku zmíněného v páté knize Mojžíše coby odvodu pro jeruzalémský Chrám (odváděl se desátek z obilí, moštu, čerstvého oleje i prvorozeného skotu). Dnes se tento biblický zákon nahrazuje tím, že vinařství přispívají určitou částkou na charitu namísto obětování vína.
Šmita a Terumot a Ma’aserot jsou z dnešního pohledu asi nejobtížněji vysvětlitelné a lidé neznalí Bible a historických souvislostí by je mohli přirovnat až k voodoo praktikám. Ve skutečnosti obě biblická přikázání představují silné poselství sociální spravedlnosti. Koncept předání země a jejích pracovníků do jednoročního šabatu a příležitost ponechat si čas na odpočinek a duchovní růst a současně vyhradit části sklizně pro chudší vrstvy společnosti byl v biblických časech společensky pokrokovým nápadem. Je totiž umožněno, aby v sedmém tzv. šabatovém roce spontánně vzklíčila semena v neobdělávané půdě a vyrostlo ovoce na neošetřovaných stromech a keřích. Tato pole, vinice a sady jsou otevřené všem, kteří si tu chtějí sesbírat úrodu pro sebe a své rodiny. Vzhledem k prioritě ekonomiky je izraelským vinařům uděleno zvláštní povolení, které jim umožňuje vinice sedmý rok pronajmout nežidům a sklizené hrozny odkoupit. O porušení tohoto přikázání se však vedou ostré debaty především mezi Aškenázy a Sefardy*. Kromě toho izraelská vláda přímo finančně podporuje farmáře, kteří prochází sedmým rokem šabatového cyklu. Ačkoliv biblický koncept zemědělského šabatu cílí na nejdůležitější problémy materialismu versus duchovno, zůstává v dnešní společnosti převážně symbolický.
* Aškenázové jsou Židé, jejichž předkové pocházejí ze střední a východní Evropy. Naopak sefardští Židé jsou potomci Židů žijící až do roku 1492 na Pyrenejském poloostrově a poté v oblasti Středomoří, Balkánu, Orientu, ale také v některých evropských zemích, např. Nizozemí.
Všechny díly
