Naše vinařské oblasti 4/5

Vinařský region Čechy

Dnes se víno v Čechách pěstuje na jižních svazích Českého středohoří nad řekami Labe a Ohře, zejména v okolí Mělníka, Roudnice nad Labem, Litoměřic, Mostu, ale také Kutné Hory, Karlštejna a Prahy. Vína jsou tu voňavější, ale také kyselejší.

Historické členění podoblastí bývalo Čáslavská, Mělnická, Mostecká, Pražská a Žernosecká. V současné době je podle zákona č.321/2004, resp. vyhlášky 324/2004 stanoveno nové členění na dvě podoblasti, Mělnickou a Litoměřickou. 

Vinařský region Morava

Vinařský region Morava se rozkládá na jihu tohoto historického území, jež se vyznačují velmi rozdílnými podmínkami pro pěstování révy a proto i značnou variabilitou typických odrůd a charakteru vín. Proti severněji položenému regionu českému je jižní Morava podstatně teplejší a tím vhodnější pro pěstování révy, zvláště některých odrůd, které se v Čechách prakticky vůbec nevyskytují.

Z geologického hlediska se jedná o značně různorodý region ponejvíce charakterizovaný Karpatskou předhlubní, jež na západě (Znojemsko) hraničí s masivem Českomoravské vrchoviny a na východě (Strážnicko) s Bílými Karpatami. Z převážně rovinaté, mírně zvlněné krajiny zde vystupuje severní výběžek alpské oblasti, „teplé srdce moravského vinařství“, pohoří Pálava a oligocénní Chřiby.

Historické členění podoblastí bývalo Brněnská, Bzenecká, Kyjovská, Mikulovská, Mutěnická, Podluží, Strážnická, Uherskohradišťská, Velkopavlovická a Znojemská. V současné době je podle zákona č.321/2004, resp. vyhlášky 324/2004 stanoveno nové členění na čtyři podoblasti:

  • Znojemská
  • Slovácká
  • Velkopavlovická
  • Mikulovská

Z tradičních odrůd jsou tu pěstovány
bílé: Ryzlink rýnský a vlašský, Müller Thurgau, Tramín, Veltlínské zelené, Neuburské či Sauvignon
modré: Frankovka, Svatovavřinecké, Burgundské či Portugalské. V posledních desetiletích se zavádějí i nové odrůdy jako André či Cabernet – Sauvignon.

Znojemská oblast

Vinařské obce:

Bantice, Bohutice, Borotice, Božice, Branišovice, Břežany, Chvalovice, Citonice, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Hodonice, Horní Dunajovice, Hostěradice, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Jaroslavice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Krhovice, Křidlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lechovice, Litobratřice, Mackovice, Miroslav, Moravské Kninice, Moravský Krumlov, Nový Šaldorf, Olbramovice, Oleksovice, Petrovice, Podmolí, Práče, Pravice, Prosiměřice, Rybníky, Skalice, Slup, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Suchohrdly u Miroslavi, Šanov, Šatov, Šumice, Tasovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tvořihráz, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Višňové, Vítnoce, Vrbovec, Výrovice, Znojmo, Želetice, Žerotice

Vinařským střediskem je město Znojmo, poddolované spletí mohutných vinných sklepů. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy od „Kraví hory“ směrem na Hnánice. Jsou chráněny zalesněnými návršími od severozápadu a bývaly středem zájmu vinařících měšťanů.

V nedalekém Šatově je zpracovatelský podnik Znovín a.s. Podél jižní hranice s Rakouskem se táhne řada význačných viničních poloh přes Vrbovec, Ječměniště, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou. Severně od Znojma leží Přímětice, ve střední části Znojemska leží několik význačných viničních celků na Únanovce a Jevišovce se známými vinnými sklepy v Lechovicích. V severní části oblasti jsou vinice roztroušeny po příhodných jižních svazích kolem Horních Dunajovic, Hostěradic, Bohutic, Olbramovic, Jezeřan, Rybníků a dalších.

Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary, jejichž výběžky daly na mnohých místech vzniknout štěrkovitým půdám význačných pro pěstování Ryzlinku rýnského a Veltlínského zeleného. Jejich vínům dodávají zvláštní kořenitý charakter a širší spektrum aromatických látek. Jinde jsou prvohory překryty mocnějšími návějemi spraší vhodných pro odrůdu Miller-Thurgau a Ryzlink vlašský, případně Veltlínské zelené jemného typu s lipovou vůní. Z nových odrůd pak pro výrazně aromatickou odrůdu Pálavu. Na chudších půdách v prvotřídních polohách si získal svoje primární postavení znojemský Sauvignon.

Znojemsko je hlavně oblastí bílých aromatických vín. Jejich aromatické látky se na keřích révy příznivě vytvářejí v poněkud vyšší nadmořské výšce viničních tratí, které jsou na jižních svazích vystaveny intenzivnímu slunečnímu záření, ale občas omývány vpády studeného vzduchu z vysočiny, takže tu hrozny zrají pomaleji, ale zato vysoké jakosti a aromatičnosti.

Vinice úbočí Dyje

Všechny díly