Odrůdy révy vinné 8/9

Publikováno: 23. 1. 202216. 2. 2023 Autor: Lucie Proutníková

Beaujolais nouveau se prosadí i na Měsíci

Ve Francii ještě zůstaneme a pro úplnost zmíníme odrůdy, které u nás neznáme, ale pro světové vinařství znamenají mnoho. Nejprve Syrah. Jako Burgundsku dominuje v modrých odrůdách Pinot, Syrah je zas nejznámější a nejkvalitnější modrou odrůdou v oblasti severní, ale dnes už i jižní Rhony. Spousta taninu, krásná plná barva, mohutná chuť a podivná vůně kůže a černého pepře. Na rozdíl od Pinotu má vinařských oblastí více. Chcete-li dobrá vína za poloviční cenu, volte vždy Languedoc Roussillon. Je to pomalu ale jistě stoupající hvězda francouzského vinařství. Protože je na jihu a jihozápadě Francie, jedná se samozřejmě o červené. Do Provance si zajeďte, abyste viděli krásný kraj, ale pijte tam vína z jiných oblastí Francie. Jura a Savojsko jsou menší oblasti na východě Francie, občas, ale zřídka, překvapí zajímavým bílým vínem. Co tu stojí za ochutnání, je velmi suché a dolihované žluté víno Vin jaune.

Francouzský paradox

Kromě krásných vín nám Francie darovala ještě něco, „francouzský paradox“. Statistikové a lékaři a s překvapením zjistili, že v těch oblastech Francie, kde se pije zcela pravidelně víno, je výskyt infarktu dramaticky nižší než jinde. Rozsáhlé studie, zejména amerických lékařů, potvrdily, že víno obsahuje látky rozpouštějící škodlivé usazeniny v cévách kolem srdce. Skvělá prevence srdečních chorob. Navíc prevence příjemná. Toto zjištění se stalo báječným kladivem na všechny zapšklé mravokárce, regulátory a maniaky prohibice. I „francouzský paradox“ se ovšem vzápětí stal předmětem marketingu. A tak ve vinařských oblastech, kde vyrábějí většinou červená vína, si pospíšili s tvrzením, že těch příznivých látek je v červeném víně vždy podstatně více. Nesmysl. Není žádný rozdíl mezi bílým a červeným. Chcete-li víno pít opravdu jen jako prevenci, pak se v současné době lékaři shodli na tom, že pro muže je denní dávka tohoto „léku“ 4 deci, dámy vystačí se 2 až 3 deci. Ale individuálním pokusům se meze nekladou

Zbytek Evropy

Tak Francii máme za sebou, zbývá střední Evropa. Tady musíme začít Frankovkou. Původem je zřejmě z Rakouska. Nádherná a tělnatá středoevropská odrůda se slušným taninem a vůni po povidlech. Velmi pěkná je v rakouském Burgerlandu, u nás skvělá z velkopavlovické podoblasti. Vyžaduje teplejší polohy. Mimo střední Evropu je Frankovka hodně podceňovaná, kladená někam na roveň lepšímu Beaujolais. Ale budeme-li o ni pečovat, bude to velké víno.

Další víno, které u nás najdete, je původně francouzská odrůda, kterou ve Francii už vlastně neznají. Dokonale se jí zbavili a upřímně řečeno, dobře udělali. Jako sirotka jsme se této odrůdy ujali a dnes jí máme vůbec nejvíce na světě. A trochu si s ní nevíme rady. Svatovavřinecké (po francouzsku Saint Laurent), odrůda vrtošivá a choulostivá. Vína, podle mnohých, nic moc. Co bychom ale měli Svatovavřineckému přičíst k dobru, je jeho genetický podíl na vytvoření odrůdy, která je spojením obou předchozích. Vavřinec s Frankovkou dohromady vytvořily odrůdu, které říkáme Zweigeltrebe. Moc pěkné víno. Jen na okraj dodáváme, že André je náš šlechtitelský pokus z šedesátých let o totéž, jen v opačném gardu: Frankovka s Vavřincem. Nedosahuje ale u nás ani čtvrtiny úspěchu „Zweiglu“.

Na závěr jsem ještě jedna podceňovaná, opovrhovaná odrůda, která ale umí překvapit. Vždy patřila k nejnižší třídě vín. Byla v roce 1772 dovezena z Portugalska do Rakouska a od té doby jí ve střední Evropě říkají Portugal (Modrý portugal). Vděčná, skromná, nenáročná, plodná a radostná odrůda. Věříme tomu, že by se z ní mohlo jednou stát naše „Beaujolais“! Třeba jako tak zvané „martinské víno“, tedy takové, které stihne vinař vyrobit a nalahvovat do svatého Martina. Teď už to chce jen nějakého marketingového génia, který by příchod tohoto vína proměnil na událost. Na zdraví a dobrou chuť

Odrůdy červených vín v Čechách a na Moravě

Z celkového objemu u nás každoročně vyráběného vína tvoří asi jednu čtvrtinu víno červené. K jeho výrobě se pěstují odrůdy révy s modře zbarvenými bobulemi hroznů. Modré hrozny, z nichž se červené víno lisuje, vyžadují teplé, slunné a relativně sušší polohy. Výborná červená vína se rodí v oblastech se subtropickým klimatech, např. ve francii, Itálii, Španělsku či na Balkánu apod. V našem mírnějším klimatu je hlavní doménou červeného vína teplý jih Moravy. Naše vinařské oblasti tím, že leží při severní hranici možnosti rozšíření vinné révy jsou vhodnější pro výrobu vín bílých. Tvorba třísloviny a červeného barviva, které jsou hlavními složkami červených vín, je intenzívnější v jižních vinařských oblastech Evropy. Kromě toho se u červených vín vyžaduje nízký obsah kyselin, zvláště kyseliny jablečné. V našich oblastech bývá ve většině let obsah kyselin vyšší, takže bývají naše červená vína „tvrdá“ a proti jižním mají méně tříslovin. Proto dost záleží na umění vinaře, aby dovedl i v našich podmínkách chuťově vyladit to, co bohužel naše příroda vždy neposkytuje.

Nejhůře se v severních vinařských oblastech daří odrůdám s pozdním zráním jako je Cabernet Sauvignon. Svým specifickým charakterem zaujaly odrůdy Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal, který se k nám rozšířil z Rakouska. Ten se u nás pro široké využití v kategorii stolních vín dříve pěstoval nejvíce.

André (An)

Odrůda vznikla křížením odrůd Frankovka a Svatovavřinecké, ve ŠSV ve Velkých Pavlovicích v roce 1961. Šlechtitelem byl Ing. Horák. Nazvána byla na počest Ch. K. Andrého (1763 – 1831), který v Brně založil první spolek pro šlechtění ovoce na světě a podnítil tak zájem o získávání nových odrůd křížením. V tuzemsku je, stále oblíbenější odrůdou. Raší později, díky čemuž má dobrou odolnost proti jarním mrazům. Dozrává pozdně, v říjnu. V Čechách se André pro své pozdní zrání téměř nepěstuje, na Moravě tvoří 1,8 % plochy vinohradů.

V dobrých ročnících dává krásná vína, která jsou extraktivní, harmonická, plná s intenzívní červenou barvou a odrůdovým aromatem. Mladé víno může být „tvrdší“, kyselejší a hrubší, ležením v láhvi ale chuť vyzrává do harmonických odstínů.

André příjemně chutná k vyzrálejším sýrům, ale i k tmavému či uzenému masu.

Cabernet Moravia (CM)

Je další odrůdou z domácí provenience, kterou vyšlechtil L. Glos v Moravské Nové Vsi křížením odrůd Cabernet Franc a Zweigeltrebe. Odrůda byla zapsána do Státní odrůdové knihy v r. 2001. Dozrává pozdně, v půlce října. Na Moravě se rychle rozšiřuje, nyní tvoří 0,7 % plochy vinic České republiky.

Víno má krásnou granátovou barvu a po naležení v láhvi harmonickou, plnou chuť. Ovšem i mladá vína jsou dobře pitelná, svěží a lahodná. Tato odrůda je vhodná pro výrobu barikových vín, která k typické kabernetové vůni po černém rybízu přidávají odstíny vanilky, tabáku, čokolády či kávy.

Doporučuje se kombinovat např. s zvěřinou, rybou nebo či k tvrdým sýrům.

Neronet (Nr)

Neronet je kříženec odrůd Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Alibernet. Byla vyšlechtěna prof. V. Krausem v Lednici na Moravě v roce 1965. Pěstována je pouze v malé míře v ČR (0,2 % celkové plochy vinic). Je to odrůda zatím nedoceněná.

Poskytuje vína vysoké barevné intenzity i v méně příznivých ročnících. Víno je díky nižším kyselinám harmonické, neutrální chuti a vůně, s barevnou mohutností.