Odrůdy révy vinné 6/9

Neburgské (Ng)

Pochází z Rakouska, z oblasti Wachau. U nás se nejvíce rozšířilo na Moravě v druhé polovině 19. století. Poslední poznatky však nasvědčují tomu, že se jedná o odrůdu vzniklou nahodilým křížením Veltlínské červené x Sylvánské zelené. Na Moravě se začala tato odrůda pěstovat po roce 1915. Před pětašedesáti lety tvořilo 4 % výměry moravských vinohradů, nyní 2,7 %.

Je bujného růstu, olistění bývá středně husté. Mrazuodolnost je nižší. Listy jsou tří až pětilaločné, hrozen je středně velký s nahloučenými zelenožlutými bobulemi. Při velmi bujném růstu je náchylné na sprchávání hroznů. Vyžaduje teplejší polohy. Dozrává středně pozdně, obvykle začátkem října. Vyžaduje teplejší polohy, na nichž rodí krásná vína, která nejsou ovlivněny horšími ročníky

Víno je barvy světle zeleno – žluté. Vůně je jemná muškátová až kopřivově broskvová, při zrání v láhvi malinová. Chuť je harmonická, extraktivní, plná, s nižším obsahem kyselin, nenapodobitelně pikantní, s mírně nahořklou skořicovou chutí. V dobrých ročnících vyzrává do vysoké jakosti. Lahvové zralosti dosahuje obvykle poměrně brzy a výsledkem bývají lahodná, buclatá vína s výraznými druhotnými buketními látkami. Víno je v hodné k delšímu posezení. Hodí se také k výrobě přívlastkových vín.

Výborně se snoubí např. s bílými sýry, zeleninou, ale i masem. Při vyšším obsahu zbytkového cukru je vhodné také k sladším pokrmům.

Sylvánské zelené (SZ)

Pochází pravděpodobně z Rakouska, kde byla před příchodem odrůdy Müller–Thurgau nejrozšířenější odrůdou a její vína nejoblíbenější. U nás bylo do určité míry vytlačeno z výsadeb Neuburským. Vyžaduje teplé polohy, daří se jí i na těžkých půdách. Dozrává středně pozdně, zhruba koncem září až začátkem října. Je slabšího růstu, má husté olistění a dřevo vyzrává špatně. Mrazuodolnost je nízká. Hrozny bývají husté, mají střední až větší zelené bobule a jsou velmi chutné k jídlu.

Vína jsou poměrně neutrální, po vyzrání na láhvi velmi harmonická, plná, výborná pro společenské události, neboť jejich pití neunavuje. V dobrých ročnících dává vína výtečná, s výborným potenciálem pro delší ležení v archivu. Jsou velmi dobře a dlouze pitelná, také díky krásné pikantní vůni a plné, extraktivní, mírně kořenité chuti. V mladších ročnících se projevuje vyšší kyselinka, která se zráním zjemňuje.

Doporučuje se k pokrmům z králíka, drůbeži, ale třeba i k pokrmům se smetanovou omáčku.

Tramín červený (TČ)

 Je jednou z nejstarších a zároveň nejvýše hodnocených ušlechtilých evropských odrůd, předpokládá se, že byl pěstován již ve starém Římě pod názvem Vitis aminea.. Často se uvádí, že se šířil z jižních Tyrol, kde je obec jménem Tramín, v níž se pořádají mezinárodní přehlídky vín Tramínu.

 Tramín roste středně, má husté olistění. Mrazuodolnost je dobrá, sklizně většinou kolísavé. Asimilace sytě zelených listů je intenzivní a cukernatost malých, široce kónických hroznů je vysoká . Má vysoké nároky na půdu i polohu.

Vína jsou plná, vysoce aromatická, extraktivní, charakteristicky kořenitá (ne náhodou je něm. název Gewürztraminer). Publikum většinou vyžaduje vína Tramínu se zbytkovým cukrem. Taková jsou přirozeně nejlepší z výběrových hroznů. Obvykle má nižší kyselinku a plnou květinovou vůni, zpravidla po růžích. Zráním v archivu se jeho hodnota výrazně zvyšuje.

Bývá doporučován např. k játrům, výraznějším úpravám ryb a nejčastěji k plísňovým sýrům. Plná a sladká vína této odrůdy se pijí hlavně ke sladkým dezertům nebo jako aperitiv před obědem, či k předkrmům. Je to víno podávané v omezeném množství ke zvláštním příležitostem.

Veltlínské zelené (VZ)

Je hlavní rakouskou odrůdou révy (Grüner Veltliner) a na Moravě je hojně rozšířenou odrůdou s pozdním zráním, asi v první polovině října.

Bývá středního růstu i olistění, dřevo vyzrává dobře a mrazuodolnost je střední. Hrozny jsou velké, křídlaté s menšími zelenými nebo zelenožlutými bobulemi. Je jednou z mála odrůd, které se nevyskytují jinde ve světě, a tak nejsou zaměnitelně za vína z jiných, vinařsky proslulejších zemích. Vyžaduje slunečné, vzdušné, teplé polohy s hlubokou, výživnou půdou. Jde o odrůdu velmi citlivou na správné zatížení keřů úrodou. Jakostní vína jsou z výsadeb, kde na jednom keři zraje pouze menší množství hroznů. Nejlépe, když se na každém letorostu ponechává jeden hrozen. Tím se zvyšuje extraktivnost a plnost vína.

Vína jsou poměrně neutrální, svěží, jemně nahořklá, plná, s pikantní kyselinkou a nádherně jemným buketem po muškátu, medu a lipovém květu. Na prvohorních půdách Znojemska mají kořenitě hořkomandlovou chuť, Na spraších mívají jemnou lipovou vůni. Poslední dobou se také přirovnávání k vůni „zaprášené cesty“. V dobrých ročnících dává tato odrůda krásná vína vhodná k několikaleté archivaci s cílem dosáhnout nádherných chuťových odstínů.

„Veltlín“ se doporučuje např. k hovězímu masu, rybám, omáčkám a slaným předkrmům. Je oblíbený k dennímu stolování.

Děvín (De)

Odrůda byla vyšlechtěna na KVÚVV Bratislava Ing. Pospíšilovou, CSc. a Ing. Korpasem csc. (Tramín červený x Veltlínské červenobílé). Její dosavadní plocha výsadeb v ČR je velmi malá. Zastoupení ve vinicích je 2,3 %.

Vysoce kvalitní aromatická odrůda, kyseliny 7 až 10 g/l. Odrůda je schopna vytvářet vysoký obsah cukru v hroznech.

Víno má krásnou zlatožlutou barvu a intenzívní plnou vůni. Chuť je těžší kořenitá, s nižším obsahem kyselin.

Je vhodné k bílým masům upravovaných na ovoci nebo k sladkým dezertům.

Všechny díly