Oranžové víno – nic nového pod sluncem

Většina milovníků a konzumentů vína zná vína bílá, červená a růžová. Všeobecně známá jsou i likérová fortifikovaná vína a pak samozřejmě také bublinky ať už perlivé či šumivé.

Kdo se o vína intenzivněji zajímá, ten určitě tuší, že existují také vína oranžová. Jedná se ovšem o okrajovou záležitost, která má však svojí bohatou historii.

Oranžová vína mohou být výbornou volbou právě pro ty, kteří vyhledávají nové chuťové zážitky.

Oranžové víno je fenomén posledních pár let a jeho popularitě stále roste. Ovšem v žádném případě ho nejde považovat za novinku, na to má příliš dlouhou historii.

Původ oranžových vín

Oranžové, nebo také jinak jantarové víno je opravdu stará záležitost. Kolébkou oranžových vín, tedy zemí jeho původu je kavkazská Gruzie a vůbec hory zvané Kavkaz, kde se jeho výrobou zabývají už cca 8.000 let, jeho historie je tedy opravdu dlouhá, tak dlouhá, že nejde ani přesněji určit. A jen pro zajímavost si to porovnejte s výrobou vína ve starém Řecku a Římě.

Tradice tohoto vína pochází z gruzínského regionu Kacheti a způsob jeho výroby je také známý jako Kachetinská metoda. Jedná se o oblast na východě Gruzie.

Původně se pro výrobu těchto vín používala odrůda révy vinné zvaná Rkatsiteli, která je právě známá právě pro svojí výraznou červeno-oranžovou barvu. Dnes se používá zejména odrůda révy vinné Pinot Gris, tedy se většinou pracuje s hrozny Rulandského šedého, protože má větší podíl barviv ve své slupce.

Výroba oranžových vín

Pro výrobu se používá hliněná nádoba zvaná kvevri (anglicky qvevri).

Jedná se o nádobu na způsob amfory, která má však špičaté dno, takže se na něj nedá postavit. To ovšem vůbec není na závadu, protože kvevri se zakopává do země. Odtud pramení také název této nádoby, který v gruzínštině znamená zakopaný (kvevri = zakopat).

Tvar nádoby kvevri je výborně uzpůsoben pro výrobu vína, při které se právě na dně v její špičce usazují kaly, které se zde dále, kvůli omezenému prostoru již nevíří a naopak nahoře zůstává již jen čiré víno.

Oranžová vína se vyrábějí z pečlivě vybraných bílých hroznů révy vinné a samotná výroba je velmi dlouhá – trvá někde od půl roku výše, avšak svým způsobem je velmi jednoduchá až primitivní.

Kvevri se naplní vinnými hrozny – používají se opravdu nelisované celé vinné hrozny, včetně třapin, jen je potřeba je pečlivě zkontrolovat a poctivě z nich odstranit všechny vadné bobule.

Poté se kvevri hermeticky uzavře, zakope do země a pak už stačí jen čekat. V kvevri tak probíhá mecerace bez přístupu vzduchu. A čeká se opravdu dlouho, může to být půl roku, ale i mnohem déle, až několik let. Kvevri umístěné v zemi přirozeně udržují fermentující víno v konzistentní teplotě.

Bílé hrozny révy vinné jsou zde zpracovávány způsobem, který je typický právě pro výrobu vín červených.

Po uplynutí této doby se nádoba opět vykope a otevře. Na povrchu by mělo být čiré víno a na dně kvevri pak zbytky slupek, třapin a také všechny kaly.

Vypadá to jednoduše, ale nejde o žádná kouzla. Víno by mohly znehodnotit pouze bakterie a ty v tomto případě nemají příliš šanci, protože kvevri se tradičně vyráběly z hlíny a ta má v tomto regionu specifické složení s vyšším obsahem stříbra, které má antibakteriální účinky. Později sloužila k výrobě také kamenina a dnes už se používá hlavně nerezová ocel.

Jeho výroba se již rozšířila i do jiných oblastí než je jen Kavkaz. Vyrábí se v současnosti v Evropě (Česko, Itálie, Slovinsko), Jižní Africe i Austrálii.

Charakteristika oranžových vín

Výroba těchto vín probíhá bez jakýchkoliv chemikálií a dalších přidaných látek, neprovádí se číření, síření ani filtrace a proto je z dnešního hlediska lze považovat za bio vína.

Víno je prokvašené za sucha, tedy kvašení probíhá spolu se slupkami a třapinami.

To, že oranžové víno leží na svých slupkách mu nedává jen barvu, ale taky plnější tělo a v některých případech lehké třísloviny. Čím déle víno leží na slupkách, tím plnější tělo a intenzivnější barvu má.

Tímto způsobem výroby získává víno svojí typickou oranžovou barvu, jejíž odstín se může pohybovat od jasně zářivé jiskřivě oranžové barvy (alá Aperol), přes barvu zapadajícího slunce, světle hnědou, kaštanovou, až po temně měděnou, nahnědlou barvu.

Chuť a vůně oranžových vín

Someliéři doporučují oranžová vína dekantovat. Teprve po provzdušnění dojde k harmonizaci a vynikne tak jejich specifická chuť i vůně.

V chuti a vůni pak najdete květiny i citrusy, u tmavších odstínů pak i sušené ovoce a oříšky. Chuť je zpravidla robustnější a může být i lehce slaná.

Oranžová vína mají často vyšší taninovou strukturu a intenzivnější chuťový profil než bílá vína, ale zároveň si uchovávají svěžest a ovocitost. Jejich chuťové spektrum se pohybuje od sušších a minerálních až po bohatší a plnější vína s vyšším obsahem alkoholu.

Párování oranžových vín s jídlem

Vzhledem k výrazné a plné chuti se oranžové víno pohybuje někde mezi vínem bílým a vínem červeným. Výborně se tak hodí k výrazně kořeněným exotickým pokrmům a africkým či asijským specialitám.

Doporučuje se je také podávat mírně chlazená a párovat s jídly, jako jsou sýry, pečená zelenina nebo pokrmy z mořských plodů.

Pokud budete mít příležitost, určitě oranžová vína ochutnejte a kde jinde, než právě v Gruzii, která je považována za místo jejich zrodu.

.