Praktické tipy jak si vybrat kvalitní víno 1/2

Červené víno je mnohem oblíbenější v zahraničí, než u nás, kde převažuje víno bílé. Vína mají různou úroveň a při výběru vína je vždy je potřeba porovnávat více faktorů. V opačném případě se vám může stát, že sice koupíte víno levné, ale bude to nekvalitní patok, který je zadarmo drahý, nebo naopak budete zbytečně přeplácet běžné víno v domnění, že se jedná o víno výjimečné.

Na to, jak se zorientovat na trhu a jak poznat, že si kupujete kvalitní víno se zaměříme v tomto článku.

Etiketa napoví při výběru

Hledání kvality začíná už v obchodě. Pro začátek se můžete řídit jednoduchou zásadou – pokud výrobce vyprodukuje kvalitní víno, ochotně o tom spotřebitele informuje. Zjednodušeně lze tedy říci, že čím více informací se na etiketě nachází, tím by mělo víno být kvalitnější.

Existují samozřejmě povinně zveřejňované informace na etiketě a pak také informace dobrovolné. A právě ty hledejte. Dalším vodítkem jsou infantilní a křiklavé vinné etikety například se zvířaty. Zde platí jednoduché pravidlo. Každé víno musí svého konzumenta něčím zaujmout a pokud to není jeho chuť a vůně, bývá to právě křiklavá a nevkusná etiketa na láhvi. Od takových vín se držte raději dál.

Více o této problematice se dočtete zde:

Druh vína – jaké víno vlastně hledáte?

Základní údaj, který je na etiketě možné najít, je označení druhu vína. V Česku je rozšířený stále primárně tzv. germánský systém, podle kterého se vína kategorizují.
Pod tím se ukrývá označení jakosti. Jakost je dána především cukernatostí moštu. Ta se měří ve stupních normalizovaného moštoměru.

Ačkoli tento systém dokáže napovědět o kvalitě vína, neplatí to absolutně. Nijak totiž nepracuje s parametrem původu hroznů. Čím vyšší kategorie vína, tím vyšší by také měla být jeho kvalita a cena.

Dělení vína dle jakosti

  • vína (dříve vína stolní) – nejméně 11 °NM
  • vína zemská – nejméně 14 °NM
  • vína jakostní – nejméně 15 °NM
  • vína odrůdová
  • vína známková

Jakostní vína s přívlastkem

  • vína kabinetní – nejméně 19 °NM
  • pozdní sběr – nejméně 21 °NM
  • výběr z hroznů – nejméně 24 °NM
  • výběr z bobulí – nejméně 27 °NM
  • výběr z cibéb – nejméně 32 °NM
  • vína slámová – nejméně 27 °NM
  • vína ledová – nejméně 27 °NM

Podrobnější informace o dělení vín najdete na tomto webu:

Vůně a barva vína

Vůně vína je velmi důležitý parametr. Pokud láhev otevřete a přivoníte si, u kvalitního vína bude tato vůně lahodná a bude vás pobízet k ochutnání. Naopak pokud ucítíte nelibou vůni, víno je nekvalitní a za ochutnání mnohdy ani nestojí.

Barva vám pak neřekne o kvalitě vína téměř nic, protože zde neexistuje žádný vztah mezi barvou a kvalitou vína. Nicméně barva vína by měla odpovídat odrůdě vína.

Obsah zbytkového cukru ve víně

Vína se v základu dle obsahu zbytkového cukru dělí na sladká, polosladká a suchá. O kvalitě to rovněž nijak nevypovídá.

Říká se, že k suchým vínům je potřeba se propít přes ta sladká a polosladká. Je tedy možné, že někomu, kdo nemá s konzumací vín příliš zkušeností suchá vína nebudou vůbec chutnat a budou mu připadat příliš kyselá.

Více se dočtete zde:

Označení odrůdy vína

Na etiketě se můžete dočíst, jakou odrůdu vína vlastně pijete. Existuje ale tzv. cuvée, tedy víno skládající se z více odrůd. Povoleny jsou však maximálně tři. I takovéto víno může být kvalitní, pokud se podaří vybrat ty správné a vytvořit jeden lahodný celek.

Pokud máte tedy nějakou oblíbenou vinnou odrůdu, která vám chutná, je její koupě sázkou na jistotu.

Více o vinných odrůdách se dočtete zde:

Původ vína

Tento parametr je pouze pomocný a nemá příliš velký vliv na kvalitu. Kvalitní i nekvalitní vína se vyrábějí jak u nás, tak i v zahraničí.

Zarazit vás ale může například na první pohled klamavá informace na etiketě, například šampaňské z Itálie, což je zjevný nesmysl, protože šampaňské se vyrábí pouze ve Francii. Od takových padělků se držte raději dál.

Specifikace lokality vinic

Vinaři kromě země uvádějí rovněž název vinařské oblasti, podoblasti, obce a vinařské tratě. Zjednodušeně řečeno, jedná se o konkrétní vinici, odkud víno pochází.

Tato informace nemá pro laika valný význam, naopak zkušenému konzumentovi poskytuje důležitou informaci, protože některá unikátní vína, zejména ve Francii se pěstují na konkrétním a velmi omezeném prostoru, což se následně odráží v jejich ceně. Pokud víno roste například již na vedlejším řádku, musí být označeno jinak a nedosahuje takové hodnoty a unikátnosti.

Více informací se dočtete zde:

Šarže vína

Každá šarže vína musí být označena. Číslo šarže se tak na lahvi jednoznačně musí nacházet.

Šarže vína znamená stejnou výrobní dávku. Mezi dvěma láhvemi z takové dávky by neměl být žádný rozdíl v kvalitě. Pokud vám tedy bude jedna láhev chutnat, bude vám chutnat i další ze stejné šarže a to samozřejmě platí i naopak.

U velkých výrobců vín jsou dnes výrobní procesy tak automatizované, že se příliš neliší ani jednotlivé šarže vína.

Obsah alkoholu ve víně

Na etiketě se povinně uvádí i obsah alkoholu.

Ten se ve víně pohybuje zhruba v rozmezí 10 až 17 %. Silnější či slabší víno je pak otázkou preferencí konzumenta.

Všechny díly