Rum a jeho regionální varianty

Publikováno: Autor:

O rumu

Rum je alkoholický nápoj destilovaný z melasy nebo ze šťávy získané z cukrové třtiny. 

Původ slova rum není jasný. Odborníci uvádějí dvě varianty. Podle první teorie je slovo rum odvozeno od slova rumbellion, což je anglicky „velký ruch“. Podle druhého tábora pochází pojmenování tohoto nápoje od latinského názvu „sacharum officinarium“.

Většina producentů rumu se tak nachází v oblastech, kde je rozvinuto zpracování cukrové třtiny, jako je Austrálie, Indie, ostrov Réunion či oblast Karibiku – zde zejména Jamajka a Kuba. Jeho vlastí jsou Antily (souostroví, které představuje dominantní část Karibiku), kde se vyvinula na každém ostrově specifická varianta tohoto destilátu.

Existuje několik druhů rumu:

  • Světlý rum (blanco) se často využívá na přípravu míchaných nápojů.
  • Zlatý a tmavý rum (tmavnoucí postupným zráním v sudech) bývá konzumován samostatně jako tzv. sipper či využíván pro vaření.

V Česku se tradičně vyrábí alkoholický nápoj, který byl označovaný jako „tuzemský rum“, vyrábí se však uměle, dochucením zředěného lihu, nejčastěji vyráběného kolonovou destilací z cukrové řepy, rumovou esencí. Toto označení však nevyhovuje předpisům EU, kde se názvem rum smí označovat jen třtinový rum, proto se tento produkt od vstupu Česka do EU musí prodávat pod jinými názvy, např. pod obchodním označením Tuzemák, nebo Tuzeský konzumní.

Kategorizace rumů – nic jednoduchého

Jelikož neexistuje jednotná definice toho, co rum je, jeho dělení do smysluplných skupin je poměrně komplikované. Rum je tedy většinou definován podle různých pravidel a zákonů zemí, ve kterých je vyráběn. Rozdíly spočívají například v obsahu alkoholu, době zrání i ve zvyklostech při jejich pojmenovávání.

Obsah alkoholu je důležitý například v Kolumbii, kde musí rum obsahovat minimálně 50 % alkoholu, zatímco v Chile či Venezuele je vyžadováno minimálně 40 % alkoholu. V Mexiku musí rum zrát alespoň osm měsíců, v Dominikánské republice, Panamě a Venezuele pak dva roky.

Rozdíly jsou také v pojmenovávání. V Argentině se rumy dělí na bílé, zlaté, světlé a extra světlé. Na Grenadě a Barbadosu se používají termíny bílý, vyzrálý a „overproof“ (velmi silný rum), zatímco ve Spojených státech se můžeme setkat s dělením na rumy, rumové likéry a ochucené rumy.

Navzdory těmto rozdílům ve standardech a v názvosloví jsou zahrnuta následující rozdělení, které ukazují rozsah škály vyráběných rumů.

Regionální varianty rumu

V Karibiku má každý ostrov a každá výrobní oblast svůj vlastní unikátní styl. Tyto styly se většinou dají seskupit podle jazyků, kterými se na těchto místech hovoří. Většina rumu, který se zkonzumuje v USA, se vzhledem k zásadnímu vlivu portorikánských rumů vyrábí ve španělském stylu.

  • Země a ostrovy, kde se mluví anglicky, vyrábějí zpravidla tmavší, plnější rumy a výraznější chutí melasy. Jsou to například Antigua, Trinidad a Tobago, Grenada, Barbados, Svatá Lucie, Belize, Bermudy, Svatý Kryštof a Jamajka.
  • Ve frankofonních oblastech se zase z velké části vyrábí rumy typu „rhum agricole“. Ty se vyrábějí pouze ze šťávy cukrové třtiny a díky tomu si zachovávají více její chuti. Jsou zpravidla dražší než rumy vyráběné z melasy. Tento druh rumu se vyrábí například na Haiti, Guadeloupe nebo Martiniku.
  • Ve španělsky mluvících oblastech se tradičně vyrábí poměrně jemné rumy añejo. Jako příklad lze uvést Kubu, Guatemalu, Panamu, Dominikánskou republiku, Portoriko, Kolumbii a Venezuelu. Na Kanárských ostrovech se vyrábí medový rum ron miel de Canarias.

Rumy a nerumy

V Brazílii se vyrábí cachaça, alkoholický nápoj podobný rumu. Některé země, například USA, tento nápoj klasifikují jako druh rumu. Seco, destilát z Panamy, je velice podobný rumu, ale také vodce, jelikož se destiluje třikrát.

V Mexiku se vyrábí nejen celá řada světlých i tmavých rumů, ale i jiné levnější druhy ochuceného i neochuceného alkoholu z cukrové třtiny, jako je aguardiente de caña nebo charanda.

Ve Střední Americe a na severu Jižní Ameriky se vyrábí nápoj aguardiente destilovaný z melasy a ochucený anýzem. Po destilaci se do něj často přidává další šťáva z cukrové třtiny.

Na západě Afriky, zejména v Libérii, se vyrábí „třtinová šťáva“ (známá také jako Liberijský rum nebo CJ), levný a silný alkoholický nápoj destilovaný z cukrové třtiny. Může obsahovat až 43 % alkoholu. 

V České a Slovenské republice se z cukrové řepy vyrábí destilát Tuzemák.

V Německu se vyrábí Rum-Verschnitt, levná náhražka opravdového tmavého rumu. Skládá se z tmavého rumu (často z Jamajky), rektifikovaného lihu a vody; často se dobarvuje karamelem. Obsahuje i malé množství opravdového rumu, jelikož minimum je stanoveno na 5 % objemu. V Rakousku je k dostání podobný rum nazývaný Inländerrum či také domácí rum. Ten je vždycky kořeněný, na rozdíl od německé náhražky, která nikdy není kořeněná ani ochucená.

A pak je zde slavný rakouský Stroh, který ovšem rumem, stejně jako náš Tuzemák vůbec není.