Šumivé versus perlivé víno
Šumivé víno řadíme mezi tzv. netichá vína. Toto víno obsahuje oxid uhličitý, proto je perlivé, tedy nacházejí se v něm charakteristické bublinky.
O šumivém víně
Vyrábí se prvotním nebo druhotným alkoholickým kvašením buď čerstvých vinných hroznů, případně hroznového moštu a vína.
Druhotné kvašení se spouští přídavkem tzv. tirážního likéru. Jedná se o směs hroznového cukru a kvasinek. Probíhat může druhotné kvašení buď v lahvích tzv. šampaňskou metodou, nebo v tanku metodou Charmat, případně transvazální metodou.
Pro výrobu šumivých vín se doporučují vína bílá, eventuálně růžová. Ta by se měla vyznačovat nižším podílem alkoholu, tedy asi 10 až 11 %. Druhotné kvašení totiž zvyšuje podíl alkoholu, a to asi o 1,5 %.
Některé chuťové vlastnosti mohou být dále ovlivněny přídavkem expedičního likéru. Expediční likér se do vína přidává poté, co proběhne druhotné kvašení. Složení likéru je tvořeno sladidlem, alkoholem a oxidem siřičitým.
Šumivé versus perlivé víno
Rozdíl mezi těmito dvěma druhy vín tkví v technologii výroby.
U perlivého vína dochází k dosycení oxidem uhličitým. Perlení proto nevzniká přirozeným procesem druhotného kvašení.
Dříve platná právní úprava z roku 2000 zapovídala zařazení těchto vín do kategorie vín šumivých. Tuzemské zákony již od roku 2004 v souladu s evropskou legislativou dovolují do této kategorie vína dosycovaná řadit rovněž.
Perlivá vína se vyrábějí z vína stolního.
Obsahovat by měla nejméně 7 % alkoholu. Přetlak v lahvi činí u těchto vín 0,1 až 0,29 Mpa při 20 °C. Proto mohou mít i odlišný uzávěr, obvykle je to ten korunkový či šroubový. Navíc se nesmí označit jako sekt.
Ve srovnání se šumivými víny je jejich perlení hrubší a kratší, rozdíl tak pozná i spotřebitel. Po ne zrovna mírné konzumaci navíc existuje výraznější riziko, že vás bude bolet ráno hlava.
Pro jejich výrobu se používají zpravidla vína stolní či jakostní. Jakosti šumivých vín však nedosahují, ať mohou být na chuť příjemně osvěžující.
Do kategorie těchto vín patří například oblíbené jemně perlivé frizzante. Chuťově působí svěžím dojmem a vyznačuje se navíc nižším obsahem alkoholu. Vyrábí se metodou Charmat.
Metoda Charmat
Jedná se o technologii, kdy k sekundárnímu kvašení dochází v tlakové nádobě, v ocelových tancích. Veškeré operace musejí probíhat v uzavřených tlakových okruzích a to z toho důvodu, aby CO2 z vína neunikl.
Oproti klasické technologii (Méthode Champenoise), kdy dochází k druhotnému kvašení v lahvi se jedná o ekonomičtější metodu, která umožňuje výrazně vyšší objem produkce. Finálním produktem jsou nejčastěji lehká, jemně šumivá vína. Určitě však tuto metodu nehledejte u zpracování odrůd Pinot noir nebo Chardonnay.
Metoda byla patentována v roce 1895 Italem Federicem Martinottim, avšak téměř „k dokonalosti“ byla posunuta Eugenem Charmatem v roce 1907. V zahraničí se můžete setkat i s označením cuve close, metodo Italiano nebo tank method.
.
