Odrůdy révy vinné 5/9

Publikováno: 19. 1. 202216. 2. 2023 Autor: Lucie Proutníková

Ryzlink vlašský (RV)
(Welschriesling, Riesling italico, Olaszrizling)

Pochází pravděpodobně z francouzské oblasti Champagne, původ však není přesně znám, není tedy jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským nemá mimo názvu nic společného. Pro Český region je příliš pozdní a z toho důvodu se tam nepěstuje. Na Moravě se začal vysazovat kolem roku 1900, nyní jeho podíl na celkové ploše vinohradů tvoří 10,4 % s tendencí ke snižování. Je třetí nejčastěji pěstovanou odrůdou v České republice.

Je středního růstu, má středně husté olistění, je dostatečně mrazuodolná. List je středně velký, pětilaločný, ozubený. Jeho hrozen je středně velký, válcovitý, podlouhlý a mívá často ještě menší přívěšek hroznu vyrůstající od dlouhé stopky hroznů. Bobule jsou kulaté. Dřevo vyzrává dobře a je dostatečně mrazuodolné. Rašení oček zjara je pozdní, a proto se používá tam, kde je větší ohrožení jarními mrazíky. Jeho hrozen je válcovitý, podlouhlý a mívá často ještě menší přívěšek hroznu vyrůstající od dlouhé stopky hroznu. Bobule jsou středně velké, žlutozelené a mají na vrcholku černou tečku. Zrání hroznů je velmi pozdní. Cukernatost stoupá v bobulích intenzívněji až koncem října či začátkem listopadu.

Víno má vyšší obsah kyselin, často se používá do směsí a k výrobě šumivých vín. Ve velmi příznivých letech však dává výjimečná vína. Vína z běžných sklizní jsou příjemné svěžesti s výraznými kyselinami a pobízejí k pití. V dobrých polohách na Mikulovsku je možné sklízet hrozny velmi pozdě a vyrábět pozdní sběry i výběry, které i při vysoké zralosti hroznů nepostrádají kyseliny a nejsou fádní.

Sauvignon (Sg)
(Sauvignon blanc)

Původ není přesně určen, asi pochází z Francie, pravděpodobně z oblasti Bordeaux. Podle nejnovějších výzkumů tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem odrůdy Tramín červený. Jeho plochy poslední dobou ve světě prudce rostou, začíná se pěstovat i v zemích kde dosud ve větším rozsahu nebyl – např. v Německu.

Je to odrůda nepříliš náročná na půdu, dobře se jí daří i na kamenitých a písčitých půdách, které však nejsou příliš suché. Dozrává středně pozdně, začátkem října. V ČR se vysazuje od počátku padesátých let. V českém regionu se prakticky nepěstuje, v moravském tvoří 3,5 % vinic s tendencí k poměrně rychlému zvyšování jeho podílu.

Víno patří mezi nejjakostnější v severních vinohradnických oblastech. V dobrých ročnících je plné s typickými broskvově muškátovými aromatickými látkami. V horších ročnících jsou vína méně plná s převahou kyselin a jejich aróma je kopřivové. V plné, kořenité chuti je výraznější kyselinka, která zráním v láhvi přechází do harmonických tónů. Sauvignon se hlavně při dobrých ročnících často archivuje.

Dobře chutná k pikantnějším i uzeným rybám, je vyhledáván k drůbeži, příp. i k dezertům.

Veltlínské červené rané (VČ)
(Frühroter Veltliner, Babotraube, Rote Malvasier, Korai Pirosveltelini)

Původ není jednoznačný, ampelograficky je tato odrůda zcela odlišná od Veltlínského zeleného. Stejně jako Neuburské vzniklo nahodilým opylením Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného. Je ranou odrůdou pocházející z Itálie, kde patří k velmi rozšířené skupině odrůd nazývaných Malvasia. Vína z těchto odrůd se k nám dovážela zřejmě ve středověku z Itálie a byla to pravděpodobně vína se zbytkem cukru. Jako památka po nich zůstalo rčení „sladké jako malvaz“. Veltlínské červené rané se k nám rozšířilo z Dolního Rakouska, kde jeho pěstování prosazoval někdejší ředitel Vinařské školy v Klostrneuburgu u Vídně Freiherr von Babo. Odrůdě se podle něho říkalo „Babovina“. Nyní dosahuje 2,2 % plochy vinic ČR.

Víno má nižší kyseliny a menší buket při vysokém extraktu, používá se především do směsí. Velmi rychle zraje.

Muškát moravský (MM)

Odrůda vznikla křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube, Ing. Křivánkem v Polešovicích. Do Státní odrůdové knihy byl zapsán pod názvem MOPR v roce 1987, v roce 1993 přejmenován na Muškát moravský. Tato odrůda se velmi rychle rozšířila ve vinohradech České republiky. Její podíl na celkové ploše vinic dosahuje v ČR 2,3 %. Muškát moravský se tak stal nejrozšířenější původní tuzemské novošlechtění.

Odrůda je bujně rostoucí. List je středně velký, pětilaločný s ozubeným okrajem. Středně velký, křídlatý hrozen má kulaté, zelenožluté bobule. Je to raná odrůda, v chladnějších oblastech získává dostatečné množství kyselin. Je to odrůda, která dokáže dávat dobře pitelná vína s poněkud nižší kyselinkou a příjemným muškátovým buketem. Muškát moravský je odrůdou ranou, dávající voňavý první burčák.

Víno je barvy světle žluté. Vůně je výrazná, muškátová, někdy po černém rybízu. Chuť je jemně aromatická s nižší kyselinkou. V dobrých ročnících dává příjemná přívlastková vína. Vzhledem k nižšímu obsahu kyselin nebývá většinou určena k delšímu ležení v archivu. Víno se používá do směsí známkových vín.

Hodí se k rybímu masu, jemnějším paštikám, sýrům a mírně sladkým zákuskům.

Muškát Ottonel (MO)

Pochází z Francie, je to vhodná odrůda pro teplejší oblasti. Je pravděpodobným křížencem mezi Chrupkou a Muškátem bílým. U nás se pěstuje již dlouho, ale praktický význam nemá. Odrůda je velmi náročná na polohu i na půdu, plodí nepravidelně a je poměrně špatně odolná vůči chorobám a škůdcům. To je důvodem, že u nás z výsadeb mizí a nahrazuje se odrůdou Muškát moravský. V ČR se pěstuje přibližně na 0,4 % plochy vinohradů, v poslední době se nesází.

Odrůda je středního růstu. Tří až pětilaločný list je větší, nepravidelně ozubený, s hlubšími zářezy. Pyramidální, středně velký hrozen má kulaté, žluto-zelné bobule. Je to raná odrůda, nejlepší vína dává v chladnějších oblastech, kde si uchovává dostatečné množství kyselin.

Víno je vůně muškátové. Chuť je jemná, aromatická, víno, v dobrých ročnících dává plná vína. Je ceněno pro svou jemnou, lahodnou a svěží muškátovou vůni, s nižší kyselinkou. Používá se ke scelování. Je to víno pro každou příležitost, předně k sladším pokrmům. Vína se zbytkem cukru jsou velmi oblíbená. Pěstuje se také jako stolní hrozen.