Československé retro likérové míchačky 1/3

Publikováno: Autor:

Tohle asi zná každý z nás. Pokud máte již od mládí nějaký oblíbený nápoj, který rádi konzumujete a chutná vám, často ho v dospělosti podvědomě vyhledáváte. Může se jednat například o oblíbenou limonádu, která se již téměř neprodává, ale pokud ji někde vidíte, musíte si jí koupit a tu chuť si připomenout. Mnoho lidí dnes například ohrnuje nos nad tuzemákem, že to vlastně ani žádný rum není a proč pít tuzemák, když jsou dnes běžně k dostání stovky značek rumů.

Na druhou stranu se najde i dost lidí, kteří tuzemák pili v době, kdy začali chodit za zábavou na diskotéky a do hospod, mnozí si ho míchali s kolou a ta chuť jim prostě zachutnala a rádi tak tuzemák upřednostní před jinými nápoji. Je to částečně z nostalgie, protože tuto chuť mají spojenou s dobou, kdy byli ještě mladí, netrápili je žádné neduhy a starosti a život jim připadal fajn a částečně také proto, že jsou na tu chuť navyklí a opravdu jim to chutná.

V dobách socialismu v bývalém Československu panoval nedostatek a to samozřejmě platilo i pro světové značky alkoholu, které nebyly v maloobchodní síti a běžných hospodách a barech dostupné a daly se sehnat většinou pouze v Tuzexu, či na černém trhu. Pokud něco dostupného bylo, stálo to k tehdejším průměrným platům nesmyslně vysokou částku a pro běžné obyvatelstvo to nebylo dostupné finančně.

Konzumenti a spotřebitelé se tomuto nedostatku přizpůsobili, ostatně nic jiného jim ani nezbývalo, a tak pili to, co v nabídce bylo. Od toho již byl jen krůček k tomu, aby začali tento dostupný alkohol, většinou likéry, mezi sebou míchat a vytvářet tak unikátní československé míchačky. Speciální druh koktejlů, někdy až s bizarními lidovými názvy a šílenými recepturami. Některé z nich byl zásah úplně mimo terč, jiné se naopak uchytily a konzumenti je dodnes vyhledávají.

Společným znakem těchto československých dnes již retro míchaček bylo:

  • Použití pouze v každé hospodě běžně dostupných surovin.
  • Nejčastěji se jednalo o likéry, občas doplněné o nějaký destilát či nealkoholickou složku.
  • Často šlo o tzv. vrstvené panáky, kdy šlo již od pohledu rozeznat jednotlivé složky nápoje, které se nemáchaly.
  • Koktejly byly velmi kreativní, vzhledově zajímavé a vypadaly na první pohled atraktivně, hlavní u nich byl vizuální zážitek.
  • Příliš se neřešila chuť těchto koktejlů, ta byla až na druhém místě.
  • Tyto drinky pak dostávaly často velmi trefné lidové názvy, imaginace podle toho, co drink připomínal, někdy až na hranici nekorektnosti a vulgarity.
  • Jednalo se o barovou kulturu, která šla úplně jiným směrem, než světové trendy.

Likérové míchačky si většinou vystačily se základními, tehdy i dnes dobře dostupnými českými likéry, které byly občas doplněny o nějakou tu další alkoholickou či nealkoholickou složku.

Jednalo se většinou o tyto likéry:

  • Griotka
  • Zelená (peprmintový likér)
  • Vaječný likér
  • Fernet (bylinný bitter)
  • Tuzemák (v tehdejších recepturách uváděn jen jako rum)

V tomto článku si tyto československé retro likérové míchačky představíme a ukážeme si jejich složení, receptury a způsob přípravy. A představíme vám jak ty úspěšné co přetrvaly dodnes, tak i ty bizarní a dnes již téměř zapomenuté, či polozapomenuté.

Pokud budete pořádat nějaký retro večírek, je to doslova námět na společenskou hru, při které se opravdu skvěle pobavíte.

Receptrury a složení československých retro míchaček

Vejce se špenátem

Jedná se o vrstvený panák, jehož název evokuje barvy likéru, ze kterých se skládá. Chuť není úplně špatná, ale je to tzv. tlamolep, který upokojí hlavně příznivce sladkých chutí.

Složení:

  • Vaječný likér – 1/2
  • Zelená – 1/2

Postup práce:

  1. Do velkého panáku nalijeme do poloviny vaječný likér.
  2. Do něj postupně podél obvodu doléváme peprmintový likér.
  3. Nemícháme.

Žabí hlen

Flusanec

Jedná se o vrstvený panák, jehož název evokuje barvy likéru, ze kterých se skládá. Chuť není úplně špatná, ale je to tzv. tlamolep, který upokojí hlavně příznivce sladkých chutí. Rozdíl oproti předchozímu drinku je pouze ve způsobu přípravy a výsledném vzhledu. Složení i chuť jsou zcela identické.

Složení:

  • Vaječný likér – 1/2
  • Zelená – 1/2

Postup práce:

  1. Do velkého panáku nalijeme do poloviny vaječný likér.
  2. Do něj postupně od středu vléváme peprmintový likér.
  3. Nemícháme.

Mozek

Mozek v krvi

Poměrně populární drink založený na vaječném likéru. Jedná se o pořádný slaďák, zejména v kombinaci s griotkou. Důležité je zde dodržet správný postup přípravy a nespěchat, aby se nápoj opravdu povedl. Vzhledem tento vrstvený panák opravdu připomíná záhyby lidského mozku v krvi. k červené barvě griotky se nápoji někdy říkalo i mozek v krvi. 

Složení:

  • Griotka – 1/2
  • Vaječný likér – 1/2

Postup práce:

  1. Do velkého panáku nalijeme do poloviny griotku.
  2. Do ní velmi pomalu a krouživými pohyby naléváme vaječný likér. Tímto způsobem vytvoříme v drinku záhyby velmi podobné, jaké jsou v lidském mozku.
  3. Nemícháme.

Vojenský mozek

Zelený mozek

Četař

Poměrně populární twister, variace na koktejl Mozek – drink založený na vaječném likéru. V tomto případě je griotka nahrazena zelenou, tedy peprmintovým likérem. Důležité je zde dodržet správný postup přípravy a nespěchat, aby se nápoj opravdu povedl. Vzhledem tento vrstvený panák opravdu připomíná záhyby lidského mozku. Chuť i složení jsou zcela identické s koktejly Žabí hlen, Flusanec a Vejce se špenátem. Rozdíl je pouze ve vzhledu.

Složení:

  • Zelená – 1/2
  • Vaječný likér – 1/2

Postup práce:

  1. Do velkého panáku nalijeme do poloviny zelenou.
  2. Do ní velmi pomalu a krouživými pohyby naléváme vaječný likér. Tímto způsobem vytvoříme v drinku záhyby velmi podobné, jaké jsou v lidském mozku.
  3. Nemícháme.

Hornická vlajka

Havířská vlajka

Jedná se o legendární ostravský drink – vrstvený panák, který se skládá ze zelené, která se v tomto případě nakombinuje s fernetem. Díky tomu vznikne stejné spojení barev jako má právě vlajka horníků. Tento název odkazuje na tradiční barvy hornictví a havířských cechů. Havířská (hornická) vlajka je totiž černo-zelená (černá symbolizuje tmu v dole a uhlí, zelená naději a lesy nad dolem). Vrstvený panák černého fernetu na zelené zelené tuto vlajku přesně kopíruje. Po dopití je už nepsanou tradicí zvolat hezky po havířsku Zdař bůh!

Cikán v trávě

Cikán v jeteli

Hovno v trávě

Jde o lidovou, poeticko-přízemní asociaci, kdy zelená spodní vrstva představuje trávu a tmavá horní vrstva „cikána“. V hospodách se v závislosti na regionu potkáte se všemi variantami. S tímto drinkem je spojena jakási hospodsko-kulturní politická nekorektnost a vulgarita. To odráží i jeden z etnicky laděných názvů klasického smíchání zelené a fernetu.

Zde opět převažuje vizuální vjem spíše než komplexní chuť. Na druhou stanu peprmintový dokáže udělat hořký ferment pitelnějším a chuť není úplně špatná.

Složení:

  • Zelená – 1/2
  • Fernet – 1/2

Postup práce:

  1. Do velkého panáku nalijeme do poloviny zelenou.
  2. Do ní opatrně lijeme velmi pomalu fernet tak, aby se vrstvy nepromíchaly a byly viditelně jasně oddělené.
  3. Nemícháme.

Všechny díly