Jak vybrat správné víno 2/6 – bílé

Publikováno: Autor:

Pokud nepatříte mezi profesionální znalce vín, ale mezi lidi, kteří si ho rádi vychutnají, ale zase mu tolik nerozumí, může vám někdy připadat, že vybrat si víno je nadlidský úkol.

Na světě je více než 10.000 různých odrůd révy vinné a je prakticky nemožné je všechny ochutnat. Nicméně celosvětově se pro výrobu vín používá odrůd jen několik – těch nejlahodnějších a nejoblíběnějších.

Nejznámější z nich jsou Chardonnay, Sauvignon nebo Cabernet Sauvignon. To jsou odrůdy, kterým se daří na celém světě.

Základní rozdělení vín je suché versus sladké

To je asi nejdůležitější otázka pro většinu lidí. Opravdu každý rozdíl mezi těmito víny pozná v jejich chuti. Milovníka suchých vín sladkým neuspokojíte a naopak. Ovšem to jsou krajní meze, většina milovníků vín pije polosuchá a polosladká vína.

U nás je to snadné – sladkost vína patří mezi povinně zveřejňované údaje na etiketách vín. A tak stačí jen při výběru pozorně číst a nemůžete se splést.

Ovšem to zda je (či bude) víno spíše sladí či spíše sušší je dáno zejména tím, jak se jednotlivá vína pěstují a pak vyrábí v rámci přísných a předepsaných pravidel, proto například typické italské Chianti neochutnáte nikdy sladké, nebo slavná francouzská vína z Bordeaux nebo Burgundska si v principu jsou velmi podobná a jsou pouze suchá.

Rozdělení vín dle zbytkového cukru

  • suché víno: do 4 g cukru na litr
  • polosuché víno: do 12 g cukru na litr
  • polosladké víno: do 45 g cukru na litr
  • sladké víno: nad 45 g cukru na litr

Kdy se pije suché a kdy sladké víno

  • Suchá vína se konzumují převážně tehdy, kdy se potřebujete osvěžit.

Suchá vína se skvěle párují s lehčími jídly jako jsou salát, těstoviny, kuřecí nebo krůtí maso. V takovém případě si skvěle vychutnáte odrůdy jako je Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau, nebo Veltlínské zelené. Díky suchosti v nich převládá kyselina a tím pádem citrusové tóny.

  • Sladká vína jsou vyrobená tak, že množství cukru výrazně převyšuje kyseliny.

Tato vína mají úplně jiný charakter. Proto jsou vína chuťově spíš medová a působí plněji. A tak se do horkých letních dní tolik nehodí. Spíš si je užijete v zimě. Skvěle se párují s výraznější chutí mas, s kořeněnými jídly nebo čerstvými sýry. Hodí se taky ke zvěřině, která často bývá kombinována se sladšími chutěmi. A sladká vína jsou výborná i k dezertům. Není pravidlem, že Tramín nebo Pálava jsou sladká vína, nicméně setkáte se s nimi docela často spíš ve sladkých variantách. Určitě sem patří i Muškáty.

Ovocné tóny v bílých vínech

Ovocných tónů je v bílých vínech opravdu mnoho. Snadno si je ale můžeme rozdělit do několika skupin. Dokonce lze říci, že bychom jen stěží hledali nějaké bílé víno, které neobsahuje žádné ovocné tóny. Ovšem intenzita je u jednotlivých druhů vín velmi rozdílná.

Záleží jen a pouze na vaší chuti, a pokud zjistíte, který ovocný tón vám vyhovuje, velmi vám to usnadní výběr toho správného vína přesně pro vás. Vína na kterém si opravdu pochutnáte.

Jahody a lesní ovoce

Jahody snad vždycky najdete v růžových vínech. Do tónů ostružin, jahod, malin a lesního ovoce obecně jdou primárně modré odrůdy a tedy červená vína. A když je vinař nechá na slupkách ležet jen pár hodin, do vína se uvolní jen to nejjemnější, což většinou jsou jemné tóny jahod.

Tropické ovoce

Tóny tropického ovoce se často objevují u bílých vín, která si chvilku odpočinula ve dřevěných sudech. U takových vín vedle tropických tónů ananasu, banánů a kiwi najdete taky vanilku.

Nejčastěji takové tóny najdete třeba u Chardonnay a někdy taky Sauvignon. Ze středoevropských odrůd to je i Sylvánské zelené.

Citrusy

U citrusů jde primárně o suchá bílá vína. Citrusový dojem vytváří hlavně kyselina. Takže nejlepší citrusovou volbou jsou:

  • Ryzlink rýnský
  • Ryzlink vlašský
  • Müller Thurgau
  • Veltlínské zelené
  • Sauvignon
  • A také prosecco

Meruňky a broskve

Možná sem můžeme počítat i mandarinky a pomeranče. Takové tóny ve víně někdy objevíte v kombinaci s medovými tóny. Tím pádem u trochu plnějších vín jako je třeba moravská verze Rulandského šedého.

Pokud hledáte spíš víc osvěžující víno s tóny meruněk, tak určitě zkuste Hibernal, ale klidně i Ryzlink rýnský a taky Ryzlink vlašský. Ze zahraničních vín jsou skvělou volbou italské Pinot Grigio, Soave a nebo taky Lugana.

Jablka

Jablka možná trošku rozdělují. Některá vína mají spíš tóny těch zelených, celkem kyselých jablek. Některá zase spíš sladších, červených. Jablka jsou trochu spojena s kvasným procesem. Jejich tóny tak najdete ve špičkových šumivých vínech, která kvasí přímo v lahvi. To je třeba šampaňské nebo Cava. A také další sekty vyrobené klasickou metodou. Daleko jemnější tón jablek najdete u prosecca.

Vína minerální

Tato vína pochází z oblastí, kde je vysoký podíl aktivního vápníku v půdě – například Pálavské vrchy. Nebo z oblastí, kde réva musí zapouštět svoje kořeny hodně hluboko, aby našla vodu – například Mosel. Díky tomu se minerální tóny dostanou až do vína. V extrémních případech se dá říct, že víno chutná jako železo nebo kámen.

Přesně takové jsou Rieslingy z oblasti Mosel v Německu. Nebo Ryzlinky vlašské z Pálavy. Stejně minerální je taky Ryzlink vlašský ze Slovácka. Trochu plnější a lehce medovější, přesto výrazně minerální jsou také Veltlínská vína z Wachau.

Všechny díly: