Kofola – Československá odpověď na americké coly

Publikováno: 8. 4. 20241. 8. 2024 Autor: Jirka Ovečka

Mnoho lidí dnes chápe kofolu jako českou alternativu k Coca-Cole a Pepsi Cole. Tato dnes již oblíbená černá limonáda však nikdy nedosáhla věhlasu svých amerických konkurentů a dodnes je stále spíše lokální záležitostí. Ti z nás, kteří dnes pijí Kofolu, zřejmě ani příliš netuší, jaká je její historie.

Porodní bolesti Kofoly

Tento oblíbený nápoj, který se dnes již čepuje snad v každé české restauraci, totiž málem ani nevznikl. Lidé, kteří přišli na svět v tehdejší éře komunismu, si bezpochyby vybaví oblíbený sladký nápoj s bublinkami známý jako Kofola. V té době se jednalo o skutečný fenomén. S trochou nadsázky lze říci, že Kofola se po pivu vyšvihla na pozici jednoho z nejvíce oblíbených nápojů v naší zemi.

Výrobu iniciovali komunisté, kteří chtěli tuzemskou alternativu k oblíbeným americkým limonádám. Kofola měla překonat popularitu západní Coca-Coly a vyšplhat se na vrchol světového trhu s nápoji. Avšak plány komunistického režimu narazily na jednu zásadní překážku – socialismus prostě není kapitalismus a tak se vývoj a produkce tohoto oblíbeného nápoje neúměrně dlouho vlekly, a trvalo tak celé dva roky, než se nápoj dostal k veřejnosti. Během té doby se experimentovalo s různými příchutěmi a snažilo se o redukci nadměrného množství kofeinu. Coca-Cola však byla stále na vrcholu a stala se velkou konkurencí tohoto nápoje.

Chvíli to dokonce vypadalo, že žádný legendární nápoj nevznikne. To ještě vlivní muži tehdejší sféry netušili, že existuje muž, který dokáže tento nápoj vylepšit. Vývoj Kofoly představoval opravdu náročný a složitý proces. Začínalo se u vývoje ideálního receptu, který by měl potenciál ovládnout globální trhy. To ale nebylo vůbec jednoduché a vědci se potýkali s opravdu velkými problémy. Nakonec se ale vše povedlo, za vedení Zdeňka Blažka byl nápoj vytvořen. Skládal se ze čtrnácti druhů bylin a ovocných extraktů. Postupně se do něj přidával i kofein.

V počáteční fázi se samotný kofein extrahoval z kouřových sazí komínů vysočanské kávové pražírny, což se později ukázalo jako neefektivní metoda, která potencionální zákazníky nemůže zaujmout. Později se mezi složky směsi dostaly listy ostružiníku a lékořice. Nakonec se ukázalo, že právě lékořice je klíčovou složkou, díky které v tomto legendárním nápoji vznikala charakteristická hustá pěna. A tak byl světu představen nový nápoj, který se jmenoval Kofola.

Kofola v Československu hitem, ale i obětí vlastního úspěchu

Byla to velká a náročná cesta, která se nakonec vydařila a vedla k velkému úspěchu.

Novinka, legendární Kofola, se stala opravdovým hitem. Na tento nápoj čekalo mnoho lidí a všichni si pochvalovali, že naše země má svůj vlastní výrobek. Kofola byla poprvé uvedena na trh v roce 1960. Chvíle slávy, energie, radost a pýcha. To vše doprovázelo její úspěch na trhu.

Krátce poté, co se Kofola těšila abnormálnímu prodeji a exportu, nastaly velké problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Došly totiž klíčové byliny, ze kterých se tento nápoj vyráběl. Jelikož v Československu nefungovalo tržní ale plánované hospodářství, byl to problém. Podařilo se ho vyřešit dovozem ze zahraničí. To bylo v přímém rozporu s tehdejšími omezeními na dovoz zboží pro místní občany, kteří vycestovali do zahraničí, ale nesměli si nic dovést.

Expanze do světa nevyšla

Původní návrh názvu pro tuto československou limonádu, který měl evokovat americký kapitalistický symbol, byl Kofocola, ale to se zdálo být velmi dlouhé a zároveň špatně srozumitelné. Navíc, vzhledem k pozici Československa jako malé republiky, se nikdy nepodařilo získat ochranné známky, což by v případě úspěchu zcela jistě zneužili spekulanti a celou situaci s expanzí to značně zkomplikovalo.

Nakonec byl zvolen název Kofola, pod kterým je nápoj známý dodnes. Komunisté se výrobou tohoto nápoje chtěli probojovat do světa, stal se opak. Původně byla dlouhou dobu prodávána pouze na místním trhu, jelikož od tak malé země, která ve světě neměla příliš věhlasné postavení, nikdo nic nechtěl kupovat. Všichni se báli toho, že by že by byla součástí komunistického bloku.

Příběh Kofoly v datech

1887 – Syrupus Colae pro císaře pána. Za prapraděda Kofoly můžeme považovat opavského lékárníka Gustava Hella, který již na konci 19. století založil firmu G. Hell a Comp. Rodina Hellů vyráběla kromě farmaceutických výrobků a cukrovinek i Syrupus Colae compositus Hell obsahující tekutý extrakt semen koly (kolovníku).

1952 – Po složitém poválečném období a několika vlnách znárodňování je založen národní podnik Galena Opava se zaměřením na výrobu léčiv, tinktur a pěstování rostlinných kultur.

1957 – Z nejvyšších státních míst vzešlo zadání vytvořit ryze československý nápoj, který bude schopný konkurovat západním kolám. Tento úkol směřoval do Spojených farmaceutických závodů (Spofa Praha), kam byla Galena později začleněna. A právě tam se začala rodit Kofola.

1959 – Běh na dlouhou trať, dva roky. Tak dlouho trvalo týmu doc. RNDr. PhMr. Zdeňka Blažka, CSc., než přišel na tu správnou formuli pro sirup KOFO. Nakonec dal dohromady čtrnáct bylinných a ovocných látek doplněných o kofein, které se používají dodnes.

1960 – Kofola odstartovala svou cestu našimi dějinami, a hned jak přistála na pultech obchodů, zachutnala každému, její spotřeba rostla během 60. let tak, že v Československu došly byliny na výrobu a musely se začít dovážet ze zahraničí.

1968 – Logo ve tvaru kávového zrnka. Kofola začala dobývat domácnosti, ale i veřejný prostor. K ochutnání Kofoly lákaly první slogany, poutače i pojízdná reklama. Vše s novým logem ve tvaru kávového zrna, které se používalo celých 30 let.

1970 – Hvězda výstav i Čechoslováků. Se slovem Kofola jste se mohli setkat v textech písní i na konferencích odborníků. Její popularita byla na vzestupu a podniku se dařilo natolik, že roční produkce nápoje dosáhla 180 milionů litrů.

1977 – Kofola našla své pevné místo na trhu. Stejně jako najdete v každé vesnici výčep, národní výbor nebo poštu, v každém konzumu najdete Kofolu. Vratné lahve běžně cinkají nejen v síťovkách, ale i v podnikových jídelnách. Osvěžující Kofola se stává každodenní součástí života.

1989 – Sametová revoluce znamenala pro Kofolu útlum prodeje. S opět nabytou svobodou totiž rostla i poptávka po dříve téměř nedostupných zahraničních kolách. Polozapomenutá Kofola několikrát měnila majitele a postupně se připravovala na svůj velký návrat.

1993 – Rodící se naděje. Novou naději dal Kofole řecký rodák Kostas Samaras. Ten koupil malou sodovkárnu státního podniku Nealko Olomouc v Krnově a zahájil výrobu sycených nápojů. To vše bylo předehrou k tomu, aby znovu vdechl Kofole život.

2000 – Kofola se stáčí. Sodovkárna uzavřela s opavskou farmaceutickou společností Ivax, tehdejším vlastníkem značky, licenční smlouvu na její stáčení.

2001 – Když ji miluješ… Poprvé zaplavila Česko i Slovensko vlna kofolí lásky. Slogan „Když ji miluješ, není co řešit…“, si získal srdce nejen zamilovaných. A své silné poselství předává dodnes. Podařilo se také koupit registrovanou obchodní známku a originální recepturu Kofoly za 215 milionů korun. Od té chvíle je Kofola v rukou rodiny Samarasů.

2003 – Nová vánoční tradice. Kofolí prasátko začalo bojovalo o diváckou přízeň svými „zuby zahnutými nahoru“. Kultovní reklama běžela v tomto roce úplně poprvé. A že se do prasátka všichni zamilovali potvrzuje i to, že se náš spot stal jedním ze symbolů přicházejících Vánoc.

2004 – 2005 – Kofola Citrus. Po 40 letech existence Kofoly přišla její první inovace – Kofola Citrus.

2006 – 2008 – I když se snažily, co mohly, zahraniční koly to u nás neměly jednoduché. Kofola si zkrátka užívala více slávy než ostatní světové značky. Začala se vyrábět Kofola bez cukru.

2009 – Kofola teče plným proudem. Kofola dosáhla nejvyššího prodeje v historii, a to i v porovnání se slavnými 70. lety. Firma tak mohla růst. V Rajecké Lesné investovala 250 miliónů korun do rozšíření výroby Kofoly na Slovensku.