Alkohol škodí i při jen příležitostné konzumaci

Publikováno: Autor:

Možná si říkáte, že pokud pijte alkohol pouze příležitostně, v malém množství, sem tam nějaký ten slavnostní přípitek, občas láhev vína k večeři a ještě ve dvou a příležitostně nějaké to pivko při setkání s přáteli, jste v bezpečí a žádná negativa spojená s konzumací alkoholu se vás ani v nejmenším netýkají.

Ale tak jednoduché to není. S alkoholem je to těžké, protože podle aktuálních výzkumů neexistuje žádná bezpečná hranice jeho konzumace, i když se to dříve říkalo. Vážné zdravotní potíže může způsobit i to relativně malé množství, které konzumujete pouze občas.

S věkem navíc mnoho lidí víno, pivo, natož panáky snáší hůře a to je další důvod, proč pití omezit. Alkohol také ovlivňuje i snahu o udržení správné hmotnosti. Tělo se soustředí na metabolizování alkoholu a už nezvládne spalovat tuky.

Alkohol je pro lidský organismus jako jed a zodpovědný přístup k alkoholu je přistupovat k němu jako k jedu, který organismu pouze škodí – tedy alespoň z biologického hlediska

Alkohol je součástí našich životů

A chtělo by ještě dodat, obzvláště V Česku, resp. v Evropě. Je to trochu paradox, protože mnohé národy a země, které my považujeme za ty mnohem méně rozvinuté, rozvojové, země třetího světa, např. muslimské země, alkohol vůbec nekonzumují a jsou tak v této problematice před námi o mnoho napřed.

Levný alkohol najdete každém letáku potravinového řetězce. A funguje to. Pro mnoho lidí je láhev levného alkoholu z letáku důvod, proč vyrazit do daného řetězce na nákup. Mnohdy je prodávána půllitrová láhev tuzemáku nebo vodky za méně než 100 korun, což je, pokud vezmeme v úvahu pouze povinné daně (spotřební daň z lihu a 21% dph z konečné ceny), hluboce pod náklady, a to ani nehovoříme o tom, že alkohol musí projít poměrně energeticky náročnou destilací, pak je zde cena láhve, zátky, etikety, kartonu, dopravní a skladovací náklady, marže, atd. Pro řetězec je tak tato položka ztrátová, ale vydělá na dalších položkách, které tento zákazník nakoupí a tak v součtu bude v plusu.

Dovedete si představit, že by na seznamu nákupu například na rodinnou oslavu nebo setkání s přáteli chyběl alkohol? Pro mnoho lidí se jedná o něco zcela nemyslitelného. Zatím to zvládá jen menšina lidí, a tak statistiky škod, které jdou na vrub alkoholu, zůstávají vysoké. Nevěřte tomu, že malá sklenka červeného vína prospívá srdci a pivo je nejlepším iontovým nápojem po sportu, i když to svého času říkali i někteří lékaři. Nové výzkumy a nová data ukazují, že to byl omyl. Z tohoto hlediska je česká tolerance k alkoholu za hranou a i mírné pití je rizikem.

Alkohol je jed a karcinogen

Alkohol je jed a silný karcinogen, pro který neexistuje žádná bezpečná spodní hranice, jak před nedávnem upozornila Světová zdravotnická organizace.

V Česku bohužel patříme mezi světové premianty ve spotřebě alkoholu. Každý rok v souvislosti s jeho užíváním zemře šest až sedm tisíc lidí, dochází k desetitisícům hospitalizací, škody dopadají i na naši ekonomiku. Náklady spojené s užíváním alkoholu se pohybují kolem 40 až 50 miliard ročně.

Takové vyčíslení může znít trochu vzdáleně, ale existují i jiná čísla – alkohol například prokazatelně způsobuje sedm druhů rakoviny, jak potvrdila vědecká studie z roku 2021. Tato studie zároveň vyvrátila dřívější závěry, že alkohol chrání srdce a cévy, jak se dříve propagovalo i mezi lékaři.

Naopak podle této práce s jistotou způsobuje nádory:

  • Rtů
  • Úst
  • Hltanu
  • Hrtanu
  • Jícnu
  • Jater
  • Tlustého střeva
  • Konečníku
  • Prsu

U dalších šesti nádorů nejspíš hraje významnou roli, týká se to třeba nádorů slinivky a žaludku. Z toho je jasné, že rozhodně nejde jen o cirhózu a následné nádory jater u těžkých pijáků.

Pití alkoholu, a to i v malých dávkách, například výrazně zvyšuje riziko rakoviny prsu u žen, alkohol totiž zvyšuje tvorbu hormonu estrogenu, což přispívá k nádorovému bujení. Ženy, které pravidelně pijí alkohol, mají významně vyšší riziko, že touto nemocí onemocní, než ty, které jsou abstinentky. Nejde jen o těžké pití, i pravidelná konzumace malého množství alkoholu mění hormonální prostředí v neprospěch ženy.

Opilost versus otrava alkoholem

Opilost neboli alkoholové opojení je běžný stav, kdy koncentrace alkoholu v krvi stoupá, ale tělo to ještě zvládá kompenzovat.

Typické projevy opilosti:

  • uvolněnost, zlepšená nálada, ztráta zábran
  • zhoršená koordinace, pomalejší reakce, poruchy rovnováhy
  • zhoršená řeč, úsudek, někdy agrese nebo plačtivost
  • nevolnost, zvracení

Při otravě alkoholem začnou kvůli jeho množství selhávat základní životní funkce, protože organismus už ho nezvládá odbourávat.

Typické příznaky otravy alkoholem:

  • hluboká ospalost až bezvědomí
  • zvracení v bezvědomí, riziko vdechnutí zvratků
  • zpomalené nebo nepravidelné dýchání
  • výrazně zpomalený tep, nízká teplota
  • bledost, studená kůže, někdy namodralé rty
  • křeče

Kdy volat záchranku?

Okamžitě, pokud osoba:

  • nereaguje
  • nedá se probudit
  • dýchá špatně
  • přestala dýchat
  • opakovaně zvrací
  • je dezorientovaná, zmatená
  • je velmi utlumená
  • jde o dítě
  • jde o dospívajícího

Je potřeba, aby dotyčný ležel na boku ve stabilizované poloze, je potřeba kontrolovat dýchání, a naopak nedávat nic k pití, včetně kafe, kterým se někdy okolí snaží dotyčného probrat. Nedá se přesně říci, od kolika promile nastává otrava, protože závisí na věku, váze, rychlosti pití, pohlaví či na tom, jak je člověk zvyklý pít alkohol. Většinou jde o tři a více promile.

U některých nádorů se násobí vliv pití a kouření, protože alkohol pomáhá karcinogenům z tabáku snadněji proniknout do sliznice. Týká se to třeba rakoviny úst a hrdla.

Alkohol škodí celému tělu a brání hubnutí

Nejde navíc jen o rakovinu, alkohol je pro lidský organismus toxický a ovlivňuje imunitní systém, slinivku, mozek, kde přispívá k atrofii šedé kůry, škodí i srdci a cévám, protože například zvyšuje riziko arytmie. Podle statistik WHO souvisí s 200 zdravotními problémy, včetně úrazů.

Odborníci dávají s alkoholem do souvislosti i stoupající počet případů rakoviny trávicí soustavy včetně rakoviny žaludku nebo slinivky u lidí pod padesátku. Viníkem tu zřejmě je kombinace alkoholu a vysoce průmyslově zpracovaných potravin (sem patří mnohé jídlo z obchodů, jako jsou sušenky, uzeniny, toustové chleby, hotové pomazánky či ochucené mléčné výrobky). Ten mění propustnost střev, jimiž pak snáze pronikají třeba barviva a další éčka z jídla.

Alkohol navíc u většiny lidí brání hubnutí. Tělo se soustředí na metabolizování alkoholu a už nespaluje tuky, které se v těle ukládají – může se to dít i po jedné sklence vína, kterou si člověk dá před spaním. I tady má proto smysl skoncovat s pitím úplně.

Mechanismus, jak přesně alkohol tělu škodí

Jak přesně alkohol škodí a jak to, že někdo se i přes nestřídmé pití dožije stovky? Co přesně alkohol v lidském těle dělá? Vysvětlení přináší vědecké výzkumy.

Po vypití se v těle etanol rozkládá na látku zvanou acetaldehyd, právě ta je pro tělo toxická a může poškozovat DNA buněk. Zjednodušeně řečeno, acetaldehyd slepuje vlákna DNA, a pokud je organismus včas neopraví, buňka odumírá nebo se může rozjet nádorové bujení.

Vědci se zaměřili na to, jakým způsobem se tělo snaží poškození buňky opravovat. Zjistili, že k tomu využívá specifické enzymy, s jejichž pomocí poškozené úseky DNA vystřihne. Tento opravný mechanismus tělo používá i tehdy, když má buňky poničené toxiny nebo například náročnou léčbou, jako je chemoterapie.

U některých lidí vznikají nádorová onemocnění po alkoholu snáz než u jiných. Může jít právě o rozdíly v opravách DNA.

Ukázalo se ale, že schopnost opravovat DNA se u lidí liší. Někteří lidé mají tuto funkci oslabenou, poškozenou DNA opravují hůře, a riziko vzniku rakoviny tím pádem stoupá. A dramaticky vyšší (a to už po malých dávkách alkoholu) toto riziko je, pokud člověk zároveň hůře odbourává acetaldehyd. Jinými slovy, rakovina po alkoholu nejvíce hrozí lidem, kteří zdědili nižší schopnost opravovat poškozenou DNA a zároveň hůře odbourávají acetaldehyd.

Neexistuje však žádný test, který by například ukázal, jak na tom člověk v tomto ohledu je. Nabízelo by se vysvětlení, že čím těžší kocovina, tím horší odbourávání acetaldehydu, ale tak jednoduše se to říct nedá. Vztah mezi schopností odbourávat acetaldehyd a hroznou kocovinou totiž není podle dostupných vědeckých poznatků jednoznačně prokázán. Acetaldehyd spíše způsobuje akutní nepříjemné příznaky během pití, například nevolnost, zarudnutí obličeje či bušení srdce.

Přestože je acetaldehyd toxický a hraje významnou roli v akutních reakcích organismu během pití alkoholu, kocovina je považována za komplexní, multifaktoriální jev. Na jejím vzniku se podílí více procesů. Je to například celková expozice alkoholu, zánětlivá odpověď organismu, narušení spánku či hydratace. Vztahy mezi jednotlivými kroky metabolismu alkoholu a kocovinou proto nelze zjednodušovat.