Odrůdy révy vinné 4/9

Publikováno: Autor:

Pálava (Pa)

Je moravská moštová odrůda vinné révy pojmenovaná podle CHKO Pálava, která vznikla křížením odrůd Tramín červený a Müller-Thurgau. Byla vyšlechtěna v Perné Ing. Veverkou, který se odrůdou zabýval ve ŠSV Velké Pavlovice a Perná. Podíl na celkové ploše vinic v ČR činí 0,7 %.

Odrůda je středně bujného růstu a hustého olistění. List je středně velký, pětilaločný. Hrozen je mírně křídlatý, středně velký s šedočervenými, mírně oválnými bobulemi. Má vyšší nároky na polohu. Vyhovují jí středně těžké půdy, výživné, záhřevné, dostatečně zásobené vodou. Sklízí se pozdě, většinou až v druhé polovině října. Mrazuodolnost je střední.

Víno má podobný charakter jako Tramín (jemnější než Tramín), je plné, harmonické , kořenité a s výrazným aroma.  Má zlatožlutou barvu. Ve vůni a v chuti je možné hledat koření, muškát a vanilku. Pro zachování příjemné chuti je nutný dostatečný obsah kyselin. Chuť je pak harmonická, aromatická a plná, extraktivní, s vyšším obsahem kyselin, kořenitá, s arómatem připomínajícím Tramín červený, ale aromatické látky jsou jemnější. Protože dosahuje vysoké cukernatosti je vhodná pro výrobu přívlastkových vín. Je možné ho míchat do směsí s neutrálními a méně kvalitními víny, kterým dodají buketnost.

Víno se hodí ke kořeněným jídlům, k paštikám, k masu upravenému na sladký způsob, k jemným ovčím nebo kozím sýrům a dezertům.

Rulandské bílé (RB)
(Pinot blanc, Pinot bianco, Weißer Burgunder, Fehér burgundi)

Pochází z Francie, z Burgundska. Odrůda vznikla jako pupenová mutace Rulandského šedého a pěstuje se v Alsasku již od 14. století.

Paradoxní je český název Rulandské, vychází z označení Burgundského šedého v Německu, kde se o rozšíření zasloužil Johann Seger Ruland ze Speyeru. K označení ostatních burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka žádná souvislost neexistuje. Český název „Rulandské“ pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal bohužel světovou raritou. Ve Státní odrůdové knize byla zapsána pod názvem Burgundské bílé od roku 1941 do roku 1993, od roku 1993 s názvem Rulandské bílé.

U nás se pěstuje od dob Karla IV. Na území dnešní České republiky zaujímala před pětašedesáti lety tato odrůda 2 % plochy vinic, dnes 5,1 % s tendencí udržování si tohoto podílu i při vysoké konkurenci odrůdy Chardonnay.

Víno je barvy zlatavě zeleno – žluté. Nemá výrazné aroma, vyznačuje se neutrální vůní, může vonět po mandlích u výrazného vína má typické chlebovinové aroma a harmonickou nasládlou chuť. Ta je dále kulatá, plná, ohnivá a extraktivní. U mladého vína můžeme zaznamenat vyšší kyselinku. V celosvětovém měřítku jsou vína velmi ceněna. Jsou často používáno ke scelování. Zráním vína výrazně stoupá jeho jakost. Díky schopnosti dosahovat vysokou přírodní cukernatost, je Rulandské bílé vhodné pro výrobu přívlastkových vín.

Hodí se k méně kořeněným tmavým masům, drůbeže, ryb, k měkkým sýrům, k paštikám.

Rulandské šedé (RŠ)
(Pinot gris, Pinot grigio, Ruländer, Graue Burgunder, Piros kisburgundi)

Pochází z Francie. Je pupenovou mutací odrůdy Rulandské modré. Vzniklo pravděpodobně v Burgundsku, odkud se rozšířilo po celé Francii a zvláště do Champagne. Do Čech se dostala tato odrůda již ve 14. století spolu s Rulandským modrým.

V Německu ji rozšiřoval obchodník Johann Seger Ruland ze Speyeru, ten v roce 1711 našel několik keřů ve zpustlé zahradě ve Falci. Označení Rulandské v češtině je nevhodné, neboť se tato odrůda u nás pěstovala již dávno před narozením pana Rulanda. Vhodnější bude název Pinot gris.

Je středního růstu, má řidší olistění. Odolnost proti mrazu je dobrá, bývá poněkud odolnější proti suchu. List je středně velký, slabě třílaločný. Hrozen je malý, většinou pevný, bobule malé s modrošedou tenkou slupkou. Odrůda není spolehlivá na úrodu. Zraje poněkud dříve nežli Rulandské bílé a mívá méně kyselin. Hrozny jsou šedočervené až šedomodré, ale víno je bílé. Je středně raná, sklízí se obvykle koncem září. Hrozny mají nižší obsah kyselin, než Rulandské bílé, dobře vyzrávají a mají vysokou cukernatost – vyšší obsah alkoholu pak dodává vínu ohnivost. Hrozny se musejí rychle zpracovávat, aby nebylo víno narůžovělé barvy.

Před sto lety se u nás pěstovala pouze ve smíšených výsadbách, před pětašedesáti lety byla tato odrůda v ČR rozšířena na 0,5 % ploch vinic. V současnosti se pěstuje na 2,0 % rozlohy vinic a v posledních letech je patrný trend k mírnému zvyšování tohoto podílu.

Víno je barvy zlato – žluté. Vůně je jemná odrůdová až neutrální, zkušení vinaři někdy hovoří o vůni „zpoceného koňského sedla“. Chuť je plná, kořenitá a extraktivní, často se zbytkovým cukrem. Mladá vína mají obvykle vyšší obsah kyselinek, zráním se víno zakulacuje. Je velmi vhodné do archivu, vyznačuje se plností decentností a vyšší barevností. Nenapodobitelný charakter z něj činí skvost mezi víny. Pro vysoký obsah cukrů v hroznech se každoročně používá k získávání vína s přívlastkem.

Suchá vína se hodí např. k pikantnější úpravám drůbeže nebo uzeným rybám, sladší vína k dezertům.

Ryzlink rýnský (RR)
(Rheinriesling, Petit Riesling, Rajnai rizling, White Riesling)

Král vín a víno králů Původ není dosud vyjasněný, předpokládá se, že odrůda vznikla v okolí horního toku Rýna volným křížením odrůdy Heunisch se semenáčem Tramínu. V každém případě se do všech světových vinohradnických oblastí rozšířila z Německa, kde je nyní pěstována téměř na 22 % plochy všech vinic. Ryzlink rýnský byl rozšířen na území naší republiky řádem sv. Benedikta v 17. století. Jiné prameny uvádí, že k nám byl dovezen již za vlády Karla IV., tedy ve 14. století, ale v samotném Německu se uvádí teprve v roce 1435. Název odrůdy v překladu v němčině připomíná sprchávání.

Je středně bujného růstu, středně hustého olistění. Je nejodolnější odrůdou proti mrazu v našich oblastech. List je středně velký, pětilaločný. Hrozen je malý, s malými zelenožlutými bobulemi, které obsahují mnoho kořenitých látek. Vysazuje se na jižní svahy, patří mezi pozdní odrůdy. Je náročná na polohu, vyžaduje teplé a slunné svahy. Bez problémů přezimuje. Dosahuje vynikající jakosti, pokud jsou hrozny sklizeny koncem října až začátkem listopadu, v dobrých polohách ještě později, protože se aromatické látky vyvíjí především při střídání nízkých nočních teplot se slunečnými dny.

Víno poskytuje ve všech jakostních stupních. Je považován za nejkvalitnější odrůdu severních vinohradnických oblastí. Kolem roku 1935 tvořil Ryzlink rýnský na našem dnešním území přibližně 13 % rozlohy vinic. V roce 2002 se podílí na celkové ploše vinic ČR 6,5 % s tendencí mírného zvyšování.

Víno je barvy světle žluto – zelené. Vůně je květinová, typická – po lipovém květu, může být i muškátová, broskvová nebo jako luční květy. Chuť je příjemně svěží, plná, harmonická, peprně kořenitá a plná se zvýrazněnou pikantní kyselinkou, někdy i vyššími a delikátními aromatickými látkami, jež zaujmou nevtíravým a přece dlouho trvajícím vjemem. Odrůda je považována za jednu z nejkvalitnějších pro výrobu jakostních vín. Ležením v láhvi dosahuje špičkové zralosti. Dává kvalitní přívlastková vína, především kabinet. Nejlepší jakost vína se získává hlavně z pozdních sběrů a výběrů hroznů, poslední však Ryzlink rýnský dává jen v nejlepších letech.. Je to odrůda, která má vysokou mezinárodní prestiž, získanou zejména výběry z přezrálých bobulí.

Hodí se k různým pokrmům, např. k rybám, paštikám, ale i ke kačence.

Všechny díly