Odrůdy révy vinné 7/9

Publikováno: Autor:

Irsay Oliver (IO)

Odrůda pochází z Maďarska, vznikla křížením Bratislavského bílého a Čabaňské perly. Je bujného růstu. Zraje brzy (polovina srpna).

Větší hrozen je rozvětvený, kónický. List je malý pětilaločný s hlubokými výřezy. Zlatožluté bobule mají silnou slupku. Je méně mrazuodolný. Zastoupení ve vinicích je malé, asi 0,6 %

Víno má muškátovou vůni a plnou, kořenitou chuť s nižším obsahem kyselin. Používá se ke scelování. Pěstuje se také jako stolní hrozen.

Veritas (Ve)

Odrůda byla vyšlechtěna ve šlechtitelské stanici Ampelos ve Vrbovci křížením odrůd Ryzlink červený a Bouvierův hrozen. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 2001. Sklizňové zralosti dosahuje ve druhé polovině září, čili se jedná o odrůdu středně ranou. Kvůli nízké odolnosti proti napadení plísní šedou (Botrytis cinerea) vyžaduje pečlivé ošetření po dobu celého vegetačního období. Vyznačuje se vysokým průměrným výnosem a cukernatostí hroznů.

Vína dosahují výborné jakosti – jsou harmonická, velmi příjemné chuti, s jemným ovocným aroma. Jedna z nových odrůd, která se zřejmě v budoucnu stane oblíbenou.

Od červené šlechty k plebsu

 Královské červené

U vín červených vín (u modrých hroznů) to vezmeme pěkně svrchu. Začneme nejfajnovějšími, nejvěhlasnějšími a nejmódnějšími odrůdami a postupně půjdeme od šlechty dolu, k plebsu. Uvidíme, že i tam najdeme poklady. To, co pro bílá vína dnes celosvětově znamená Chardonnay, to je pro červená vína Cabernet sauvignon. Je nutno dodat, že Cabernet sauvignon k nám na Moravu zásadně nepatří. Cabernet sauvignon je vrtošivý, náročný a teplomilný aristokrat. V hodně horkých rocích, jako byl ten 2003, vytváří u našich vinařů falešný pocit, že už se podnebí definitivně otočilo, začalo globální oteplování a oni se pak při pohledu na krásně dozrálý Cabernet naparují, jako by byli v jižní Francii. A vzápětí přijde zasloužený trest, rok 2004, a kdepak u nás dozrál Cabernet? Nikde. Podléhat módě se nevyplácí. Cabernet sauvignon je špičková a také nejmódnější červená odrůda. Mimořádné množství taninu a hluboká červená barva se nedá při ochutnávce přehlédnout. Báječně se kamarádí s mladými dubovými sudy. Jeho aroma po bílém pepři znali už Římané, o jeho rozšíření v Bordeaux se velmi zasloužil kardinál Richelieu, velký znalec politiky, žen a vína. Předtím byl Cabernet sauvignon v této oblasti málo významnou odrůdou.

Merlot je skromnější a pilnější příbuzný Cabernetu sauvignon, ostatně je mu geneticky docela blízko. Přesto, že slavná vína z Bordeaux jsou v povědomí spojována jen s Cabernetem, ve skutečnosti tu dominuje méně okázalý Merlot. Velká vína z Pomerolu i St-Émilionu jsou převážně Merlot. A jedno z nejnoblesnějších vín světa, slavný Pétrus, je stoprocentní a jednoodrůdový Merlot. Zatímco aristokratický Cabernet je dlouhověké, ale v mládí vlastně nepitelné víno, které vám skroutí pusu svíravým taninem, Merlot je sice podobný, ale sametovější, méně svíravý, plný a pitelnější už v prvních rocích nazrávání. Merlot voní občas hodně podobně jako naše Frankovka po švestkách, ale častěji tam cítím višně nebo třešně. Nevím proč se naše vinařské zákonodárství tak dlouho této skvělé odrůdě vyhýbalo. Zatímco Cabernet sauvignon byl do Státní odrůdové knihy zapsán v roce 1980, Merlot nepochopitelně až v roce 2001. Přesto, že se k nám mnohem více hodí. Dozrává totiž o jeden až dva týdny dříve než Cabernet (na naše podnebí i tak dost pozdě). Merlot v našich nejteplejších polohách jednou překvapí. Ale díky pozdnímu zapsání teprve teď dozrává první panenská úroda, tak uvidíme.

Vína společenská i samotáři

Pro úplnost uvedeme třetího šlechtice do hry v Bordeaux, a tím je Cabernet franc. Původní starobylá odrůda a blízký příbuzný obou předchozích. Ještě ranější v dozrávání než Merlot a ještě méně taninu. Voní často po koření, ozývá se tu často i vůně čerstvě ořezané tužky. A proč o ní píšeme? Protože smíchejte ty tři dohromady a máte typické víno z Bordeaux. Směsku, ale naprosto klasickou. S šílenými cenami. Na levém břehu Girondy bude převažovat Cabernet, na pravém Merlot. Cabernet franc bude vždy jako kořenící doplněk.

Tak a teď k dalším odrůdám. Jediný, kdo se může věhlasem měřit s tou předchozí trojicí je Pinot noir, neboli po našem Modrý burgund, anebo také nesmyslně pojmenováno Rulandské modré. Nádherná odrůda. Pokud jste v Bordeaux a pijete červené víno, pak se málokdy spletete, když prohlásíte, že pijete směsku. Jste-li naopak v Burgundsku a pijete červené, nemáte téměř šanci se splést, pokud prohlásíte, že pijete Pinot noir. Jako čisté odrůdové víno, i když jak už víme, ve Francii tohle nikdo na etiketu nepíše. Pinot noir je víno samotář, individualista. Téměř neznáme směsku, která by obsahovala Pinot noir. Odrůda je náročná pro vinohradníka, ale i pro vinaře a technologa. Potřebuje velmi jemnou práci. Kapriciózní víno, ale odměna je pak úžasná. Zatímco vína z Bordeaux, Cabernety, apelují na rozum, Pinot noir je záležitost srdce a citu. Víno je ovocnější, má méně taninu než cabernety, má i méně „bordó“ barvu, je okrovější. Podle barvy pinot poznáte okamžitě. Voní po ostružinách, později po sušeném ovoci, fíku i mandlích. Po několika letech se ozve vůně fialek. Je to jedna z těch nejstarších a nejpůvodnějších odrůd, které člověka v jeho pozemském údělu těší. Víme o ní přes dva tisíce let, doložena je v Burgundsku bezpečně ve 4. století, dominantní odrůda ve francouzských a německých klášterech 14. století. A právě z francouzských klášterů ji tehdy získal pro naše vinice, kdo jiný, Karel IV. Vyznal se. Pinot noir tehdy zabíral 90 % všech ploch vinic u nás. Dodnes na Mikulovsku skvěle dozrává a bez větších problémů to dotáhne až na výběr z hroznů. Nějak jsme na tento poklad pozapomněli.

Všechny díly